VáclavBurle

Park o rozloze 28 hektarů obklopující zámek v Letovicích na Blanensku patří k nejcennějším jihomoravským parkům po stránce dendrologické, krajinářské i estetické. V parku, který byl v roce 1996 prohlášen za přírodní památkou, jsou vysazeny domácí a exotické dřeviny jako například smrk ztepilý, smrk pichlavý, jedle ojíněná, javor babyka, javor mléč, javor klen, tis červený, nahovětvec dvoudomý, liliovník tulipánokvětý, jírovec maďal a řada dalších.

Za největší raritu letovického zámeckého parku je považována ambroň západní (Liquidambar styraciflua), často označována za nejvzácnější dřevinu v okrese Blansko. Stav dřeviny není bohužel dobrý. "Uvidíme, jak dlouho v parku ještě zůstane, protože střed kmene je téměř celý dutý a je silně zasažen hnilobou. Útěchou můžou být dva kmínky vyrůstající z báze kmene," uvedl Bc. Václav Štěpánek, z odboru výstavby a životního prostředí MěÚ Letovice.

Původním areálem ambroně západní jsou východní oblasti Severní Ameriky, od jižní Kanady po Floridu a Mexiko. Do Evropy byl tento druh dovezen v roce 1681 a vysazen v zámecké zahradě ve Fulhamu v Londýně. V Čechách byla první ambroň vysazena roku 1776 v botanické zahradě na Smíchově.

Liquidambar styraciflua z čeledi vilínovitých (Hamamelidaceae) je jednodomý, opadavý, středně až vysoký strom s korunou zprvu kuželovitou, později okrouhlou a široce rozvětvenou. Borka ambroně je tmavě šedá, v mládí tenká, hladká, později hluboce podélně rozbrázděná a korkovitá. Nápadné jsou jednoduché, okrouhlé nebo ledvinovité, dlanitě laločnaté listy, vzdáleně připomínají listy javoru. Čepel je až 25 cm dlouhá, 4-18 cm široká se 3-7 zašpičatělými laloky, na svrchní straně je tmavě zelená, lesklá, na rubu světlejší a lysá. Listy se na podzim zbarvují do pestré palety od světle oranžové do růžové, nachově červené až fialové barvy. Plodem jsou tobolky s vytrvalými čnělkami uspořádané v kulovitém plodenství 3 - 4 cm velkém, zprvu zeleném, později žlutavém, po dozrání hnědém. Ambroň západní obsahuje ve svém dřevě, lýku i kůře aromatickou pryskyřici, zvanou American Sweetgum, Styrax balsam, Copalm balsam, či Styrax liquidus. Pryskyřice je žlutavá, čirá a viskozitou připomíná sirup. Na vzduchu tuhne, přičemž svoji charakteristickou vůni neztrácí. Pryskyřice našla použití při výrobě kosmetických prostředků, aromatizaci tabáku, avšak především k výrobě žvýkaček. Proto dostala v Americe lidový název "Gum tree" - "žvýkačkový strom".

Rod Liquidambar dosahoval největší světové zastoupení (cca 20 druhů v mladších třetihorách, kdy tvořil významnou příměs lužních lesů. Existuje množství fosilních nálezů z celé Evropy. V České republice jsou doklady ze severočeské uhelné pánve, ze Slovenska z travertinů v okolí Spišského Podhradí.

Ambroň západní najdeme u nás v mnoha arboretech a botanických zahradách (Kostelec nad Černými lesy, Průhonice, Mendlova univerzita v Brně, a řada dalších.

V Botanické zahradě Masarykovy univerzity v Brně roste u nás zřejmě jediný exemplář ambroně východní - cca 13 m vysoký dvoukmenný (obvody 175 a 110 cm), kvetoucí a bohatě plodící. Článek o raritním stromu doplněný fotografiemi zveřejníme zde na blogu ještě do konce letošního roku.

Koblížek J.: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Sursum,Tišnov 2006.