VáclavBurle

Na přání pana Václava Burleho zde píšu vysvětlení, jako botanik a částečně "člověk ze státní ochrany přírody." Byl jsem to já kdo plánoval kritizovaný postup. Ano, vstavač mužský roste v místech u Litně, jak je napsáno. Na zmíněném paloučku u cesty letos vyrostlo 5 rostlin, 3 z nich kvetly. Není to moc. Po loňském suchu je na orchideje obecně letos špatný rok, asi růžice listů loni naakumulovali málo živin a tak letos z podzemních hlíz květy vyrůstají méně, než po příznivých letech. Hlavní problém ale je, a není vidět při jedné návštěvě, že poslední desetiletí celá plocha zarůstá, křovím, travami a podobně, vzácné vstavače nemají prostor a ubývají. Bez cílených zásahů od ochrany přírody by tam patrně už dlouho nebyly.

Souhlasím, že spálení blízko lokality není ideální, živiny z popela se můžou například splavovat při dešti do okolí a místo přihnojit, což samozřejmě podobným vzácným rostlinám nesvědčí. Není to ale ledabylé lajdáctví a ignorance od ochrany přírody (jako bohužel nezbývá než souhlasit, že mnohde jinde je), ale zrovna na tomhle místě je z výzkumů za poslední nemalou řadu let přesně známo a v mikromapách zakresleno, kde přesně (na decimetry, polohy vůči stromům na zmíněném paloučku) vstavače rostou. Lidé provádějící kritizovaný zásah toto dobře znají a hromady i vyhrabané plochy byly mimo tato přesná místa! Takže to není v "místech, kde se orchideje vyskytují", jak píše pan Burle a jak to na první pohled vypadá, ale cíleně o kousek vedle.

Kdyby místo udržovali vesničané jako před staletími, pastvou dobytka v lesích, vyhrabáváním steliva pod dobytek na zimu, sběrem klestu a tak - a tak udržovali les světlý a vhodný nejen pro orchideje, bylo by to ideální. Ale to už dnes nikdo nedělá, i když by se nám to všem líbilo. Zájemcům doporučuji web https://kontaminace.cenia.cz/ kde je jasně vidět, jak byly nejen nížinné listnaté lesy a křoviny ještě před půlstoletím řídké, otevřené a prosluněné a jak zarostly. A doporučuji také článek, kde je na základě pečlivého výzkumu a srovnání ploch pěkně ukázáno, jak podobné zásahy v lese vedou k návratu vzácných rostlinných druhů: Douda, J., Boublík, K., Doudová, J., & Kyncl, M. (2017). Traditional forest management practices stop forest succession and bring back rare plant species. Journal of Applied Ecology, 54(3), 761-771.

A tak máme na vybranou - místo nechat zarůst a pozorovat, jak rostliny pomalu ubývají. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, rostliny v hlízách budou třeba desetiletí přežívat a ubývat, občas si je někdo vyfotí, nové nebudou mít prostor. Nebo udělat razantnější zásah, za docela málo peněz, porost prosvětlit posekáním keřů a trávy. Shrabáním opadu postupovat tak, jak se to v našich lesích dělo po staletí a jak to zjevně rostlinám typu orchidejí vyhovovalo. A přebytečnou hmotu nechat spálit vedle MIMO přesně známá místa, kde poslední desetiletí vstavače ze svých podzemních hlíz vyrůstali. Ano, odvézt to pryč by bylo lepší. Ale - za těch pár peněz k dispozici - vysekáte malý kousek a vše draze odvezete, zbytek necháte zarůst a rostliny mizet, nebo vysekáte větší plochu, kam se mohou stávající rostliny z těsně vedlejší plochy vysemenit? A vysekanou hmotu necháte (na hromadě nebo necháte spálit) kus po svahu pod místy výskytu vstavačů? Věřím, že druhá možnost je lepší. Jestli opravdu, to udivíme za více let, nebo spíše za desítky let, protože u orchidejí je známo, že když se semeno uchytí a roste, trvá to i velmi dlouho, než dojde do fáze kvetoucí rostliny. Budeme to moct srovnat s těmi zmíněnými dalšími "dvěma úžasnými plácky", které zatím necháváme bez zásahu, ale rostlin je tam už o poznání méně.

Případné rady jak nejlépe postupovat, od dalších znalců dlouhodobého vývoje situace na lokalitě u Litně nebo od znalců ekologických potřeb druhu Orchis mascula, která máte třeba z výzkumů nebo pozorování jiných lokalit, uvítám na jindrich.prach@nature.cz. Díky.