VáclavBurle

Terčovník pohledný (Xanthoria elegans) je malý lupenitý lišejník oranžové barvy, který roste na skalách a jiných minerálně bohatých substrátech. Terčovník pohledný je extremofilní organismus. To jsou organismy, které dokážou žít v extremních podmínkách, kde by jiné organismy nepřežily. Extremofilové žijí při velmi nízkých nebo vysokých teplotách, při velkém nebo naopak zanedbatelném tlaku, v roztocích koncentrovaných kyselin, zásad či solí, za silné radiace či při zoufalém nedostatku živin či vody. Badatelé věří, že studium extremofilů napoví, jak by mohl vypadat a fungovat život na jiných planetách, kde jsou podobné extrémní podmínky běžné.

Pozornosti badatelů neunikly ani lišejníky, které patří k nejodolnějším organizmům naší planety. Zřejmě by dokázaly přežít i na Marsu a dokonce tam za jistých okolností i žít, protože jsou schopné provádět fotosyntézu stejně dobře jako na Zemi. Lišejníky jsou relativně komplikované organismy, které jsou složené ze dvou symbiotických partnerů: heterotrofní houby a fotoautotrofních zelených řas nebo sinic. To, že lišejníky mají schopnost přežít téměř cokoli, prokázaly již mnohokrát. Jednak v experimentálních komorách na Zemi, v kterých byly simulovány "marťanské" podmínky, jednak v otevřeném kosmickém prostoru, kam se dostaly raketou, pří vědeckém průzkumu Vesmíru.

Výzkum lišejníků ukázal lidstvu, jak výhodné mohou být symbiotické vztahy pro oba organismy, které žijí v symbiose. Samotné řasy by v marťanských podmínkách nepřežily, protože jsou příliš náchylné na vyschnutí a nejsou schopny odolávat silnému kosmickému záření. Samotné houby by zas nenašly na povrchu Marsu žádné živiny. Vzájemná koalice těchto dvou odlišných forem života však dokáže osidlovat nejdrsnější kouty naší planety a zdá se, že by dokázala nejen přežít, ale i trvale růst na příklad na Marsu. Možná, že takovým extremofilním organismem je i "cosi", co nafotily kamery vozítka Opportunity na marťanské planině Meridiani, dopraveného tam kosmickou raketou v rámci mise Mars Exploration Rover (MER) (http://burle.blog.cz/2005/palecka-zimni-roste-i-na-marsu).

Terčovník pohledný tvoří kolonie oranžově zbarvených placiček, které mívají průměr do 3 cm a jsou velmi tenké, 2 až 3 mm. Najdeme je na kamenech a betonových stavbách nejen a to nejen u nás, ale po celém světě. Podobně jako jiné lišejníky, je i terčovník pohledný velmi odolný. V horách roste až do výšky 7000 metrů a najdeme jej i v Antarktidě. Tam všude je schopen fotosyntézy i při -15 °C (Barták et al., 2007). Je také velmi odolný proti UV záření, před kterým jej chrání specifické pigmenty (Nybakken et al., 2004).

Terčovník pohledný byl také vybrán jako pozemský organismus v testech, které simulovaly životní podmínky analogické podmínkám na Marsu (LIFE) na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Po několika simulacích a experimentech s krátkou expozicí ve Vesmíru, jako je BIOPAN, jehož cílem bylo zkoumat vliv vesmírného prostředí na biologický materiál (Brandt et al., 2015), byly zahájeny i pokusy s dlouhodobou expozicí eukaryotických organismů. Biologické vzorky byly umístěny do zařízení EXPOSE-E na vnějším povrchu ruských raket Foton a tam vystaveny po dobu 1,5 roku kombinovanému účinku slunečního záření, UV záření, kosmického záření, nízkých teplot a vakua. Kromě toho část vzorků terčovníku pohledného byla vystavena simulovaným podmínkám panujícím na Marsu. Po návratu na Zemi byla zjišťována životaschopnost lišejníků a prováděna analýza chlorofylu. Tento dlouhodobý výlet do Vesmíru přežilo 84 % lišejníků (Brandt et al., 2016).

Barták M, Váczi P, Hájek J, Smykla J. Low-temperature limitation of primary photosynthetic processes in Antarctic lichens Umbilicaria antarctica and Xanthoria elegans. Polar Biology, 2007; 31(1): 47-51.

Brandt A, Posthoff E, de Vera JP, Onofri S, Ott S. Characterisation of growth and ultrastructural effects of the Xanthoria elegans photobiont after 1.5 years of space exposure on the International Space Station. Orig Life Evolut Biospheres, 2016; 46(2-3): 311-321.

Brandt A, de Vera JP, Onofri S, Ott S. Viability of the lichen Xanthoria elegans and its symbionts after 18 months of space exposure and simulated Mars conditions on the ISS. Int J Astrobiol. 2015; 14(3): 411-425.

Nybakken L, Solhaug KA, Bilger W, Gauslaa Y. The lichens Xanthoria elegans and Cetraria islandica maintain a high protection against UV-B radiation in Arctic habitats. Oecologia, 2004; 140(2).: 211-216.