VáclavBurle

Tajemné kruhy, které se objevují po celém světě, rok od roku znovu a znovu, na nejrůznějších místech a v nejrůznějších provedeních, poutají pozornost lidstva již odpradávna. Jsou předmětem zájmu tisíců zvědavců a nemenšího počtu amatérských i profesionálních vykladačů a tvůrců různých konspirativních teorií. Jedni v nich vidí výsledek působení atmosférických vlivů, magnetických polí, divokých zvířat a jejich zoomagnetismu, recesistů či umělců, neznámé energie, mimozemšťanů či dokonce rafinovaný výtvor samotného ďábla. V každém případě dráždí fantazii lidí a jsou spolehlivým magnetem pro upoutání pozornosti v době, kdy jiných zajímavých zpráv je nedostatek. Po celém světě jsou to nejčastěji tajemné kruhy v obilí (Pringle, 2019), které se objevují každoročně na mnoha místech po celém světě včetně naší vlasti a jsou oblíbenou zábavou novinářů, zvědavců, náboženských fanatiků, majitelů dotčených pozemků i policie.

My houbaři dobře známe tzv. "čarodějné kruhy" v kterých rostou různé druhy hub, zejména různé travní druhy. Jsme spokojeni s vysvětlením, že tyto útvary vznikají tak, že podhoubí (mycelium) se rozrůstá přibližně rovnoměrně od středu do stran a plodnice vyrůstají jen na okrajích podhoubí, kde je ještě půda nevyčerpaná a obsahuje dostatek živin. Některé tyto kruhy mohou být desítky let staré a mít průměr mnoha desítek metrů (Money, 2002).

Poutavé jsou ale pro nás zejména kruhy a různé obrazce, jejichž původ není jednoduché objasnit. Na vznik některých existují desítky teorií a vážení vědci se přou o to, která z teorií je správná. Příkladem mohou být tzv. "vílí kruhy" známé z Namibijské pouště. Jsou to až několik metrů velké kruhy holé půdy mezi travnatým porostem africké pouště (Van Rooyen et al., 2004). Tento jev lze pozorovat na ploše stovek kilometrů čtverečních (Jankowitz et al., 2008). Kromě Namibie je možné útvary najít i jinde. Podobné jsou i kruhy "mima" nebo "heuweltjies" z jižní Afriky (Cramer a Midgley, 2015) nebo brazilské "murundus" (Midgley, 2010). Každá ze skupin lidí žijících poblíž záhadných útvarů má svou teorii, jak kruhy vznikly. Desítky dalších teorií mají i vědci, kteří tyto jevy studují. Dohodnout se, která hypotéza je správná, však není vůbec jednoduché. Pokud jde o kruhy v Namibijské poušti, v současné době jsou nejpravděpodobnější teorie dvě. Podle první za zvláštní úkazy může nedostatek živin a vláhy v půdě, tedy podobné důvody jako u houbových kruhů. Rostliny proto rostou tímto zvláštním způsobem, jakým se snaží šetřit zdroje potřebné k životu. Druhá teorie dává vinu za kruhy suché hlíny společenskému hmyzu. Hlavní podezření padá na mravence a na termity žijícími pod zemí, kteří vyžírají kořínky rostlin (Margonelli, 2018). Tato hypotéza má dokonce reálný podklad v tom, že pod vílími kruhy byli termiti opravdu nalezeni (druh Psammotermes allocerus), ale proč při tom vznikají uvedené kruhy, stále bezpečně nevíme (Vlieghe a Picker, 2019).

Milovníky tajemna jistě potěší, že podobné záhadné kruhy jako v namibijské poušti se mi letos podařilo najít i na nádvoří zříceniny hradu Landštejn, který se tyčí nad městysem Staré Město pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec. Kruhy jsou na mnoha místech rozlehlého nádvoří a návštěvníci hradu po nich bezohledně šlapou, aniž by si uvědomili, jakou vzácnost mají pod nohama. Ze srovnání obou tak odlehlých míst jako Česko a Namibie, je zřejmé, že kruhy nejsou úplně stejné, nicméně velmi podobné. Ty z Namibijské pouště jsou větší a kulatější (horní obrázek), ty z Landštejna menší a zelenější (dolní obrázek), ale o nic méně záhadné. Podstatně se liší pouze v proslulosti. Ty z pouště zná kdekdo a na internetu je o nich spousta povídání a stovky fotografií, ty z Landštejna nezná nikdo. Bodejť by je taky znal, když jedinou jejich fotografií na internetu je ta moje. Pevně věřím, že se to ale rychle změní, začne se psát o tajemných travních kruzích na Landštejně a tato sympatická zřícenina českého hradu se stane brzy světově proslulou. Doufám, že se nezapomene, kdo kruhy objevil.

Cramer M, Barger N. Are Namibian "Fairy Circles" the Consequence of Self-Organizing Spatial Vegetation Patterning? PLoS One. 2013; 8(8): e70876.

Cramer MD, Midgley JJ. (2015). The distribution and spatial patterning of mima-like mounds in South Africa suggests genesis through vegetation induced aeolian sediment deposition. J Arid Environ. 2015; 119, 16-26.

Jankowitz WJ, Van Rooyen MW, Shaw D, Kaumba JS, Van Rooyen N. Mysterious circles in the Namib Desert. South African J Botany, 2008; 74(2), 332-334.

Margonelli L. Termites and Fairy Circles. Sci American, 2018; 319(2), 74-79.

Midgley JJ. More mysterious mounds: origins of the Brazilian campos de murundus. Plant Soil, 2010; 336(1-2), 1-2.

Money NP. Mr. Bloomfield´s orchard: the mysterious world of mushrooms, molds, and mycologists. Oxford University Press, 2002.

Pringle L. The Energies of Crop Circles: The Science and Power of a Mysterious Intelligence. Simon and Schuster, 2019.

Van Rooyen MW, Theron GK, Van Rooyen N, Jankowitz WJ, Matthews WS. Mysterious circles in the Namib Desert: review of hypotheses on their origin. J Arid Environ. 2004; 57(4): 467-485.

Vlieghe K, Picker M. (2019). Do high soil temperatures on Namibian fairy circle discs explain the absence of vegetation?. PloS One, 2019; 14(5): e0217153.