VáclavBurle

Jsme před nástupem houbařské sezony. A jak ta letošní bude vypadat? Budou velkohody, hody, hody doprovody, nebo nás čeká bída, nebo jen alespoň nic moc. Jaro bylo špatné. Kačenky už několik let nejsou a u čirůvek májovek je to podobné. Dokonce se ani neobjevují kováři, koloděje, což jsou rovněž časné plodnice. Tak si už musíme jen počkat na letní a podzimní sezonu. Pravdou je, že sice nyní zapršelo, někde až nebývale, ale to neznamená, že by rámci České republiky bylo v lesích dostatek vody. Ani to neznamená, že když příjdou prudké deště, průtrže mračen, že to přírodě, tedy i houbám stačí. Holt se budeme muset nechat překvapit.

Pojďme ale k tomu sušení. K tomuto článku jsem byl vyprovokován rozhovorem, který se v těchto dnech uskutečnil ve významném časopoise s profesionálním houbařem. Jak sám sebe nazývá. Jedná se o člověka, který houby sbírá v obrovských kvantech a pak je rozváží po restauracích. Co na to říká Lesní zákon? A představte si, že co se finanční stránky týká, tak je velice úspěšný. Ale za vším je až nadlidská práce. Denně nachodí s manželkou i pětadvacet kilometrů,, málokdy jen deset. Každý má vždy v rukách dva košíky a dokud je oba nenaplní, tak se k autu nevrací. To by ale bylo na jiné a hodně dlouhé povídání. Pokusím se s ním někdy udělat rozhovor a ten bude hodně, ale hodně zajímavý. Dotyčný ví o houbách mnohé, věci, o kterých jsme ještě nikdy neslyšeli.

V jeho povídání jsem byl zaujat, co se týkalo sušení hub, touto větou: "Lidé dnes hojně suší houby v sušičkách a pak sse diví, že nemají tak intenzivní vůní a chuť jako ty, které sušili naši prarodiče." Jeho slova ohledně sušení jsou bohatá, ale podrobněji někdy příště. Nejdůležitější jsou věty, ve kterých zdůrazňuje, že nejlepší je sušení na slunci. "Dát na síta a sušit na sluníčku minimálně dvě hodiny." A já dodám, že by ta síta neměla být z umělé hmoty. Není od věci sušit také na pečícím papíře, který nesaje vlhokost. V žádném případě nepoužíváme noviny a nedej bože letáky ze supermarketu. Noviny sice nejsou již tištěny jedovatým písmem, ale i tak to není ze zdravotních důvodů vhodné.

Já jsem tremp, mnohdy pojízdný tramp, a tak preferuji sušení hub na autě, v autě!!! To je ta nejlepší sušička, která existuje. Navíc nemusíte krájet houby na tenko, ale na pěkně tlusté kousky. Více na toto téma v samostatném článku zde na blogu v rubrice Sušíme - zavařujeme a ve filmu, který promítala Česká televize.

Vždy se najde nějaký hlupák, moula, a všichni mu pak následně skočí na špek. To takhle jeden tvrdil, a lidi jeho názor bohužel vzali za svůj, že je zakázané, že se nesmí sušit houby na přímém slunci. A tisíce houbařů to tak praktikují dodnes. Zbytečně se přípravují o možnost nejlepšího sušení jaký kdy existoval a existovat bude. Sušte na slunci - nebojte se. Já to ale ještě v souvislosti s tím autem vyřešil tak, že suším jak ve vozidle, na vozidle, tak i ve stínu. Auto zaparkuji na tábořišti, nebo někde v lese apod. Slunce zahřívá houby na plný céres, ale jak tak se pohybuje po obloze, tak občas jsou houby ve stínu stromů. Tím se trošilinku zchladí, odpočinou, a pak je opět slunce dodělá. Pravdou je, jak říká profesionální houbař, že tak si nejlépe udrží v sobě aroma, česky vůni a zejména pak chuť. A co na to slunečné sušení říká odborník na slovo vzatý?

Ale do čeho pak usušené houby dát? Říká se, že v žádném případě do průsvitných sklenic. Děláte to tak? A jaké máte výsledky? Já jsem v dávných dobách miloval pečenáče a matjesy. Ty měly úžasné vzduchotěsné krabice. Mám je dodnes a nemohu si je vynachválit. A do čeho sušené houby dáváte vy?

Odborník na slovo vzatý, Jaroslav Balaštík, který se zabývá potravinářskými technologiemi, zdůraznil ve vysílání Českého rozhlasu, že nejsnadnější a nejlepší sušení hub je na přímém slunci. Je to podle něho nejlepší způsob konzervace. A dodává. Není třeba sušit ve stínu, jak se mnohdy, podle nových poznatků, nesprávně doporučuje.