VáclavBurle

Všechno začalo na začátku šedesátých let minulého století. V časopise Turista vyšel o houbě článek od mykologa Zdeňka Kluzáka, který žádal nejen turisty aby se dívali jestli někde na stročkovce kyjovitého nenarazí. Vysvětloval, jak moc je tato houba významná. Článek jsem si vystřihl a založil do atlasu hub. Nikdy jsem na tento text nezapomněl a v koutku duše jsem doufal, že se snad někdy s ním setkám. To se stalo v roce 2012, kdy jsem na burle.blog.cz obdržel dopis, ve kterém pan Lukáš žádal o určení houby. Na první pohled jsem, jako vzdělaný houbař v této problematice, věděl, která bije. Má radost neznala mezí...

Houba se na Šumavě objevila na dvou lokalitách - U silnice a U campu. Dnes se tam hovoří už i o dalších dvou. Ty já ale neznám. Na té první lokalitě již na druhý rok bylo již jen několik nehezkých plodnic, oproti předchozímu roku, kdy houby byly velké, překrásné, a některé trsy úžasné nejen pro fotografa, ale i pro malíře. A bylo jich v čarodějném kruhu mnoho. A v letošním roce, 2019, tedy v těchto dnech, se stal od Matičky přírody zázrak. Opět je tam velká srostlice, která do délky, viz snímek, ale houby se objevily pozdě a tak nejsou velké, ale krásné ano. Nyní se můžeme ptát, jestli se tam objeví i v příštím roce. (Na vysvětlení dodejme, že v republice jsou ještě další místa z jejich výskytem, ale o těch nevíme vůbec nic. Jenom nálezkyně je občas ukáže na internetu. S námi ale nekomunikuje, a tak nemůžeme kolem stročkovců bádat pěkně do široka. Pro mykology a houbaře je to škoda. Co ale jeden nadělá, že?!)

A dostáváme se k lokalitě U campu. A tím rozkrýváme něco kolem toho bádání. Proč zdejší plodnice, které tam jsou každý rok, jsou barevně, tedy fialově, stále stejné, a ne a ne se zbarvit do coloru starších plodnic? Navíc plodnice jsou malé, stále jen taková miminka, která se nikdy nerozjely do podoby dospělých plodnic. Prioritu ale mají tím, že je tam nacházíme každoročně.

Vždy jak se blížilo léto jsme je jeli překontrolovat. Vždy jsme se obávali, že už tam nebudou. To byl ale omyl. Vždy nám houby udělaly radost nesmírnou. Bohužel v těchto dnech plodnice až na jednu titěrnou zmizely. Zbyl po nich jenom tmavý flek. Co se stalo nevíme. Že by nějaký vandal, který chtěl vyzkoušet jak chutnají? To si mohl přečíst zde na blogu a ušetřit je.

Určitě je za ty dlouhé roky viděl nejeden houbař, turista. Je ale málo těch, kteří by věděli na co že se to dívají. Můžeme si myslet cokoliv, pravděpodobně se nikdy pravdu nedozvíme. A tak je zatím příběhu konec. Uvidíme jestli se objeví příští rok a jak dlouho tam vydrží. Budeme informovat.

(12. října 2019) - Jsme překontrolovali naposled obě lokality. U silnice ten překrásný trs to již má za sebou. Jsou tam jenom zbytky. Na druhé u campu, kde plodnice letos někdo doslova vyrýpal včetně mechu, jsme objevili několik přestárlých plodnic. Udělaly nám velkou radost. Vypadá to, že i v příštím roce se tyto překrásné, chutné a zajímavé houby zde opět objeví. Tak jako vždy to bude velký svátek. Ale jenom do doby, než je opět někdo vyrýpe.