+ + + Sklenobýl bezlistý nyní je jeho čas
Sklenobýl bezlistý - Epipogium aphyllum -
Při našem fototoulání Šumavou jsme se potkali pravděpodobně s jediným letošní trsem. To štěstí je pořádná a hodně záhadná potvora. Matička příroda na nás opět nezapomněla, ale světe div se já to pořádně podělal. Radím, pomáhám a na sebe nemyslím... | - - sklenobýl bezlistý
Nejen v České republice je to jedna z nejzáhadnějších orchidejí a rovněž patří mezi ty, o kterých odborníci vědí nejméně. Občas se objeví. aby pak po mnoho let si s botaniky hrála na babu. Na lokalitách bývá nezvěstná i desítky let. Na Šumavě pod Boubínem to dokonce bylo rovných šedesát. Patří mezi kriticky ohrožené rostliny. Vzácná je nejen na Moravě, ale i na Slovensku. Třeba nám tady na blogu o ní někdo napíše o mnoho více. Když ne, tak se do toho pustím někdy v zimním období až bude volněji...Fotografujeme: Byl jsem z jejího až neskutečného nálezu tak překvapen, že jsem udělal zásadní chybu - nepřekontroloval jsem si aparát a teprve doma zjistil, že jem ho měl špatně nastaven. Bylo to na mrtvici. Taková vzácnost a já to tak podělám. Ono se ale není zas tak čemu divit. Ty dnešní stroje jsou tak složité, že stačí málo a je to v háji. Že bych tam ještě zajel. Nechcete se přidat? Jisté je, že dalších šedesát let čekat nemůžu...
Když jedeme veřejnou dopravou od Otavy do lůna Šumavy směrem na Kvildy, tak se vždy zastavíme na loukách pod Huťskou horou. To je ten vrch, který známý jedním z prvních leteckých neštěstí u nás. Málokdo se zapomene podívat na to místo, kde dnes pomník.
Na vyhlídce jsme hodili řeč se strážcem národního parku. V hovoru někdo vyslovil to slůvko - sklenobýl bezlistý. A já si uvědomil, že již roky toužím se s ním potkat. Neváhal jsem a po dohodě jsem všechny opustil a vydal se na Boubín. Od strážce - děkuji - jsem byl řádně poučen kde ho hledat. Ale opět se něco podělalo.
Tamější boubínský strážce, se kterým jsem strávil dva plodné dny, tvrdil, že ho nenajdu. Potůčky jsou vyschlé - divné je to letošní suché léto - a on že už ho dlouho nezahlédl. Já zoufalec jsem ale věděl, že když ne teď, tak jedině, s nepatrným výsledkem, až za rok. V úklonu jsem procházel tamější les nevěda jak vůbec ta orchidej vypadá. Zanedlouho jsem nebyl schopen se narovnat. Prý není zas tak jednoduché pro její malý vzrůst jí ve vegetaci objevit. Den končil a já měl v aparátu jen několik snímků neznámého zeleného choroše. Večer jsme se strážcem a s místními vše důsledně probrali v hospůdce. Všichni jedním hlasem tvrdili, že jsem bez šance. Já se ale nedal zviklat a na druhý den pokračoval...Hodiny zběsile utíkaly a já jsem byl stále na začátku. Koukám, že přes cestu prohlíží okraje potůčku urostlý chlap s fotografickým batohem. Jak jinak než stejný šílenec. Hodili jsme řeč a já zjistil, že jeho internetové stránky o přírodě moc dobře znám. Že by vzniklo další přátelství na celý život? I on sklenobýl hledal. Jenže jako šumavák, botanik, mykolog, milovník přírody, fotograf, o něm věděl i nemožné věci. Na tuto lokalitu chodí již dlouhé roky pravidelně. Ani on však nebyl v jeho hledání úspěšný. Rozešli jsme se abychom snad někde jinde měli více štěstí.
Po několika hodinách jsme se - jaká to náhoda, že - opět setkali na stejném místě. Mluvíme, mluvíme, předáváme si znalosti, zkušenosti, a stále opakujeme jak je tady na Šumavě krásně. Můj zrak nevědomky padá za chlapa do škarpy. A vida, co to? No jak jinak než trs sklenobýlu bezlistého. Odpočívá v listí a široko daleko po vodě ani památka. Má to tak někdo štěstí.
Beze slovo novému známému rukou ukazuji tu nevšední a stále záhadnou krásu. Chytá se za hlavu, kroutí jí na všechny strany a říká: "To snad není ani možné. My tady chodíme stále dokolečka a celou tu dobu stojíme nad ním." Fotografujeme a zanedlouho zůstávám nad tím zázrakem Matičky přírody sám. Nedaleko ulehám k staletému stromu a konečně vyprazdňuji vodu z polní lahve made in USA. I v tom lese je zabijející vedro. Jestli si myslíte, že příběh končí, tak jste na velkém omylu. Ale jestli vás to obtěžuje, tak dál již číst nemusíte. Jestli ale ještě chvilku vydržíte a popojedete, tak prosím napište něco o těchto řádcích pod tento text do komentářů. Děkuji...
Vyprazdňuji vyhazovacím nožem od Mikovu volejovky a koukám, že přicházejí dva. Jeden aparát na krku a ten druhý obrovský fotobatoh na zádech včetně více než metrové odrazné desky v obale. Tak velký a obrovský stativ v jeho ruce jsem snad ještě nikdy neviděl. Ten chlapec, v civilním povolání velice úspěšný lékař, musí mít vynikající fyzičku. Doprovází ho, jak jsem později zjistil, jeden z botaniku z Botany. Oba byli přes byliny až neskuteční odborníci.
Podle jejich zkoumavých pohledů tuším co asi hledají. Vstávám a jdu jim nenápadně vstříc. Mám až neskrývanou radost když vidím, že trs minuli. Oba, tak jak je dnes všude zvykem, dělají, že vůbec neexistují. A pozdravit staršího člověka, tak to je ani nenapadne.
Když je míjím, tak nahlas pozdravím - pozdravpánbů. Oba jsou udiveni a ani neodpoví. Já se jim ale nedivil. Kdo z těch mladých dnes ještě ví, že se odpovídá dejžtopánbů. "Koukám jaké máte fotovybavení. To muselo stát až nekřesťanské peníze?" Když něco fotografovi pochválíte, tak jste ho dostali na lopatky. Ptám se, jestli jsou na něco více zaměřeni. Pomalu z nich vypadává, že na rostliny. Udiveně se ptám jestli tady snad něco vzácného neroste. Jasná a srozumitelná odpověď od nich nepřichází. Beze slova se loučíme se a já jim přeji mnoho úspěchů. Už jsme od sebe na několik metrů když dodávám, že tady bohatě kvetou ty skleněné orchideje. A mířím z kopce na tábořiště ke stanu a k svému milovanému vařiči a ešusu. Jenže jsem zjistil, že nemám lžíci. Manželka stále něco pucuje, myje, a pak to zapomene vrátit.
"Pane, co myslíte tím že tady rostou orchideje?" ozývá se mé maličkosti za zády. A z ničeho nic jsme velkými kamarády. "Vy je chcete vidět?" říkám. Pomalu pokračuji v odchodu z hory. Na zádech maskovanou tornu, v ní ze zdravotních důvodů fotovybavení, roztrhané kalhoty, od toho neustálého ležení špinavou košili, ještě více potrhané horské boty, které jsem ještě ten den musel pro jejich nefunkčnost odhodit na tábořišti do popelnice. Ale tkaničky jsem si dobře v batohu uschoval. ty se vždy hodí.Vždyť mají široké použití.
Cítím jejich oči za zády. Otáčím se a rukou jim kynu a jsem si vědom, že v tom okamžiku mě mají za blázna, blce. Já si ten okamžik ale náramně užívám. Nevědí co mají dělat. Následovat? Nebo mě raději poslat do prd...?
Odcházím a bohudík slyším za sebou jejich blížící se kroky. Když přicházím k trsu, tak brzdím, otáčím se a napřaženou rukou ukazuji na ten zázrak, na tu nebeskou vesmírnou krásu. Jeden říká, jmenoval se tak nějak jako česnek, "...a to jsme šli kolem." To já už jsem ale za horama... A jestli si myslíte, že už je to konec, tak to se opět hodně mýlíte. Zanedlouho bude určitě, když se vyvede, další dlouhé pokračování. Jestli jsi dočetl až sem, tak se v komentáři přihlaš a máš jednu fototoulku zdarma!!!
Uběhl týden a já uháněl na jih si ten trs sklenobýlu bezlistého překontrolovat. Bude tam ještě? A v jakém bude stavu? Budu mít ještě štěstí? Zanedlouho bude tma, a tak jsem do hory vyrazil jen tak narychlo. Jak se říká na kukandu. A měl jsem to jen tak tak. Byl tam i když již v temnějším provedení. Ale i tak byl půvabný. Jiný, ale opět překrásný. Na druhý den jsem s ním prožil nezapomenutelné chvíle...
Václav Burle
I letos na něj uděláme několik
Pár slov o autorovi
8 Comments
Georgia Reader Reply
Et rerum totam nisi. Molestiae vel quam dolorum vel voluptatem et et. Est ad aut sapiente quis molestiae est qui cum soluta. Vero aut rerum vel. Rerum quos laboriosam placeat ex qui. Sint qui facilis et.
Aron Alvarado Reply
Ipsam tempora sequi voluptatem quis sapiente non. Autem itaque eveniet saepe. Officiis illo ut beatae.
Lynda Small Reply
Enim ipsa eum fugiat fuga repellat. Commodi quo quo dicta. Est ullam aspernatur ut vitae quia mollitia id non. Qui ad quas nostrum rerum sed necessitatibus aut est. Eum officiis sed repellat maxime vero nisi natus. Amet nesciunt nesciunt qui illum omnis est et dolor recusandae. Recusandae sit ad aut impedit et. Ipsa labore dolor impedit et natus in porro aut. Magnam qui cum. Illo similique occaecati nihil modi eligendi. Pariatur distinctio labore omnis incidunt et illum. Expedita et dignissimos distinctio laborum minima fugiat. Libero corporis qui. Nam illo odio beatae enim ducimus. Harum reiciendis error dolorum non autem quisquam vero rerum neque.
Sianna Ramsay Reply
Et dignissimos impedit nulla et quo distinctio ex nemo. Omnis quia dolores cupiditate et. Ut unde qui eligendi sapiente omnis ullam. Placeat porro est commodi est officiis voluptas repellat quisquam possimus. Perferendis id consectetur necessitatibus.
Nolan Davidson Reply
Distinctio nesciunt rerum reprehenderit sed. Iste omnis eius repellendus quia nihil ut accusantium tempore. Nesciunt expedita id dolor exercitationem aspernatur aut quam ut. Voluptatem est accusamus iste at. Non aut et et esse qui sit modi neque. Exercitationem et eos aspernatur. Ea est consequuntur officia beatae ea aut eos soluta. Non qui dolorum voluptatibus et optio veniam. Quam officia sit nostrum dolorem.
Kay Duggan Reply
Dolorem atque aut. Omnis doloremque blanditiis quia eum porro quis ut velit tempore. Cumque sed quia ut maxime. Est ad aut cum. Ut exercitationem non in fugiat.