VáclavBurle

K napsání článku o "škeblích" mne vyprovokovalo sdělení o velevrubu tupém (Unio crassus), které se objevilo nedávno na tomto blogu (http://burle.blog.cz/1902/mlynsky-nahon-vydal-davne-svedectvi). Mluví se v něm nejen o tomto zajímavém druhu velkého sladkovodního mlže, ale také o tom, jak tento dříve velmi hojný druh z naší přírody téměř vymizel a dostal se na seznam ohrožených druhů. Je ohrožen nejen u nás, ale i v dalších zemích a je třeba jej chránit. Abychom jej mohli chránit, potřebujeme vědět, co jej ohrožuje!

Potřeba chránit mlže se nevztahuje jen na velevruba tupého (Taeubert et al., 2912), ale prakticky na všechny tyhle sladkovodní "škeble" (Beran, 1993), které k svému životu potřebují nejen čistou a proudící vodu, ale také vhodné typy rybích hostitelů (Beran, 2000), na jejichž žábrech žijí v prvých fázích života jejich larvy (glochidia). Je tu však ještě jeden nepřítel o kterém se moc nemluví a který podle posledních nálezů významně pomáhá decimovat počty sladkovodních mlžů. Tím nepřítelem jsou léky zvané antidepresiva.

Na první pohled to zní nesmyslně. Cožpak mlži trpí depresemi a berou antidepresiva? Mlži ne, ale lidé ano. Depresemi trpí na světě více než 120 milionů lidí. Jde o jednu z nejrozšířenějších chorob vůbec. A i když ne všichni kdo depresemi trpí berou antidepresiva, i tak je jich počet úctyhodný! Statistické údaje hovoří o tom, že každodenně používá léky s antidepresivním účinkem 40 milionů lidí. V současné době jsou nejvýznamnějšími aktivními složkami antidepresiv dvě molekuly: fluoxetin (Prozac) a sertralin (Zoloft). Tyto látky a jejich bioaktivní metabolity vylučují pacienti močí a ty se tak dostávají do odpadních vod a odtud do přírody. Množství takto vyloučených léčiv do životního prostředí se může zdát zanedbatelné, ale není tomu tak (Nentwig, 2007; Gust et al., 2009). Stopové koncentrace nejběžněji používaných léků už byly prokázány nejen v řekách, ale i v pobřežních vodách moří (Brooks et al., 2003). A co je ještě horší, je nade vší pochybnost, že již v takto nepatrných koncentracích jsou antidepresiva schopna vážně narušit reprodukci mlžů a jejich další vývoj (Hazelton et al., 2023).

Na příkladu amerického sladkovodního mlže Elliptio complanata, chovaného ve vodě s nízkou koncentrací fluoxetinu bylo prokázáno, že samice vypouštějí z těla ještě nedovyvinuté larvy, které nejsou v mnoha případech schopny samostatného života http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=118 Elliptio complanata přitom nemusí být jediným mlžem, který přítomností fluoxetinu ve vodě trpí. V současné době je ze tří stovek původních severoamerických sladkovodních mlžů ohroženo vyhubením nebo již bylo vyhubeno asi sedmdesát a antidepresiva na tom mají nemalou zásluhu.

I když antidepresiva nejsou jedinými léky, jejichž stopová množství se objevují v životním prostředí, rozhodně patří k těm nejčastěji nacházeným humánním léčivům v povrchových vodách. U člověka tyto léky modulují účinky neurotransmiterů serotoninu, dopaminu a norepinefrinu. Podobně, ale již v mnohem nižších koncentracích, působí antidepresiva i na bezobratlé živočichy. Nedávné studie o účincích antidepresiv na reprodukční a pohybový aparát měkkýšů ukázaly, že je ovlivňován antidepresivy již při ekologicky relevantních koncentracích. U mlžů působí antidepresiva na uvolňování larev a narušují jejich pohyblivost. Jen malá část se jich proto dožije dospělosti (Fong et al., 2015; Sehonova et al., 2018).

Beran L. Velevrub tupý (Unio crassus). Ochrana přírody, 2000; 55 (7): 208 - 209.

Beran L. Vyhynou v našich vodách velcí mlži? Ochrana přírody, 1993; 48 (10): 301 - 304.

Brooks BW, Foran CM, Richards SM, Weston J, Turner PK, Stanley JK, La Point TW. Aquatic ecotoxicology of fluoxetine. Toxicology Letters, 2003; 142(3): 169-183.

Fong PP, Bury TB, Dworkin-Brodsky AD, Jasion CM, Kell RC. The antidepressants venlafaxine ("Effexor") and fluoxetine ("Prozac") produce different effects on locomotion in two species of marine snail, the oyster drill (Urosalpinx cinerea) and the starsnail (Lithopoma americanum). Marine Environ Res. 2015; 103: 89-94.

Gust M, Buronfosse T, Giamberini L, Ramil M, Mons R, Garric J. (2009). Effects of fluoxetine on the reproduction of two prosobranch mollusks: Potamopyrgus antipodarum and Valvata piscinalis. Environ Pollution, 2009; 157(2): 423-429.

Hazelton PD, Cope WG, Mosher S, Pandolfo TJ, Belden JB, Barnhart MC, Bringolf RB. Fluoxetine alters adult freshwater mussel behavior and larval metamorphosis. Sci Total Environ. 2013; 445: 94-100.

Nentwig G. Effects of pharmaceuticals on aquatic invertebrates. Part II: The antidepressant drug fluoxetine. Arch Eviron Contam Toxicol, 2007; 52(2): 163-170.

Taeubert JE, Gum B, Geist J. Host‐specificity of the endangered thick‐shelled river mussel (Unio crassus, Philipsson 1788) and implications for conservation. Aquatic Conservation: Marine Freshwater Ecosystems, 2012; 22(1): 36-46.