VáclavBurle

Těžko říci, zda měl americký botanik a mykolog Henry William Ravenel (1814-1887) radost, když M. J. Berkeley a M. A. Curtis pojmenovali v roce 1886 nový druh houby nalezené v Severní Karolíně k jeho poctě. Břichatka (gasteromycet) Mutinus ravenelii (Berk. et M. A. Curtis) E. Fisch. příbuzná našim hadovkám totiž nepředstavitelně páchne.

Popis u nás vzácné houby uvedu jen stručně. Podobně jako hadovka smrdutá tvoří zprvu měkké kožovité útvary podobné vajíčku, které brzy puká a z praskliny vyrůstá válcovitý, dutý, porézní, růžově zbarvený nosič zakončený malinově zbarveným tupě špičatým hrotem. Dosahuje výšky do 10 cm, ovšem jen několik hodin. Pak se nosič začne sesychat a sklánět k substrátu. Posléze plodnice zcela zanikne. Puch, který se v okolí několika metrů šíří počínaje prasknutím "vajíčka" je přirovnávám k pokročilé hnilobě masa doplněnou "příchutí" sirovodíku. Kdy a jak se tenhle smraďoch dostal ze Severní Ameriky do Evropy?

Předpokládá se, že byl zavlečen s kořenovým balem dovezených okrasných rostlin. První evropský nález uváděný v literatuře byl učiněn 31. 5. 1942 na zaplevelené zahradě v Berlíně-Lichterfelde, druhý na témže místě 5. září téhož roku. Na našem území byla psivka Ravenalova zaznamenána v roce 1964 v zámecké zahradě v Hradci nad Moravicí na Opavsku a následně v Ostravě v blízkosti uhelného dolu"Jan Šverma". Psivka vyrůstala v kyprém humusu v doprovodu nitrofilních rostlina (lopuch menší, kopřiva dvoudomá, vlaštovičník větší, mochna husí aj.). Další výskyt byl zaznamenán až v roce 1984 v zahradní skalce v Českých Budějovicích.

Téhož roku se objevila exotická houba na výsypce dolu v Teplicích. V časopise Česká Mykologie č. 21 popisují okolnosti ostravského nálezu J. Kuthan a J. Veselský a mimo jiné se zmiňují o zápachu "Není to koncentrovaný nasládlý zápach, typický pro hadovku, ale vysloveně hnilobný mršinný zápach, který se zasýcháním plodnice ještě více stupňuje, takže i dokladové exsikáty zamořují ovzduší místnosti a je třeba je uchovávat v dobře uzavřených plechových krabičkách." V dalším autoři popisují životnost dospělých plodnic. "Žádný z našich nálezů nepřežil 8 -12 hodin a za 24 hodiny nezůstává po dospělé plodnici na lokalitě ani stopy. Ve fruktifikačním období, které na námi denně sledované ostravské lokalitě trvalo od 1. V. 1966 do 5. IX . 1966, se nám podařilo uchovat pro herbářové sbírky jenom 7 neporušených dokladů dospělých plodnic, a to ještě jenom díky tomu, že šlo o lokalitu v areálu uzavřeného závodu, tedy běžně nepřístupnou pro veřejnost. Jde tedy o vysoce efemerní druh, což patrně je hlavní příčinou jeho vzácnosti."

Oba autoři, stejně jako jiní, kteří se ekologií Mutunis ravenelii zabývali, vyvozují, že roste vzácně na kyprých humózních půdách, zpravidla antropogenně ovlivněných - v zahradách a parcích, méně často také ve vlhkých listnatých a smíšených lesích. Ve středoevropských podmínkách včetně našeho území jde o druh vysloveně ruderální, vyrůstající mezi nitrofilním plevelem na půdách neutrálních až nepatrně kyselých, často pod akáty. Psivka Ravenelova je známa také z Velké Británie, zemí Skandinávie, Nizozemska, Polska, Ukrajiny a Slovenska. V České republice byla zjištěna např. u Liberce (Hodkovice n. Mohelkou), u Dluhoště na Českokrumlovsku, v okolí Českých Budějovic, u Veselí n. Lužnicí, na Luhačovicku a dalších místech. Výčet lokalit není úplný, nicméně je třeba zdůraznit, že psivka Ravenelova je stále vzácnou, ba exotickou součástí naší mykoflóry.

Kluzák Z.: Psivka Ravenelova - Mutinus ravenelii (Berk. et Curtis) E. Fischer - v Čechách. Sborník Jihočeského Muzea v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy 25: 62, 1985.

Kuthan J. et Veselský J.: Psivka Ravenelova - Mutinus ravenelii (Berk. et Curt.) E. Fischer v Československu. - Česká Mykologie, Praha, 21: 112-116.

Pilát A.: Flora ČSR. sv. 1, Gasteromycetes, Praha 1958.