VáclavBurle

Pryšec (Euphorbia) je rod rostlin s velkým počtem druhů. V současné době je jich známo téměř 3000 druhů. Většinu zástupců rodu lze nalézt především v tropických a subtropických regionech Afriky a Ameriky, menší část pryšců se vyskytuje v mírném pásu. Jsou to rostliny xerofilní až sukulentní, které pochází především z Afriky, Jižní Ameriky a Madagaskaru. Jsou mezi nimi jednoletky o trvalky, keře nebo stromy a všechny roní při poranění jedovatou mízu (latex) většinou bílé a vzácněji žluté barvy, který na vzduchu rychle tuhne. Latex může v kontaktu se sliznicemi (oči, nos, ústa) způsobit velmi bolestivé záněty. Dochází ke zduřením nosní sliznice, které omezuje průchodnost nosu, k pálení očí a úst, napuchnutí jazyka a nechutenství. Dalšími příznaky jsou nateklé rty, únava, ospalost, malátnost, bolest hlavy a celková skleslost. Dostane-li se pryšec do trávicího ústrojí, otrava se projevuje pálením v ústech, zvracením, průjmem, rozšířením zorniček, blouzněním, křečemi, studeným potem, svalovým třesem, nejistou chůzí a nepravidelným pulsem. Toxické účinky pryšců jsou způsobeny řadou terpenických esterů přítomných v latexu. Mezi nejznámější a nejúčinnější patří resiniferatoxin (Appendino a Szallasi, 1997). Látka je podobná pálivému kapsaicinu z papriky, je však mnohonásobně silnější (Dasgupta, 2015). Na Scovillově stupnici pálivosti (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2005/cislo-12/proc-paprika-pali.html) dosahuje hodnoty 16 miliard SHU, tisíckrát větší hodnoty, než kterou má čistý kapsaicin. Na využití resiniferatoxinu v medicíně, bylo v USA uděleno několik patentů - např. na jeho využití v terapii rakoviny prostaty (Aylward a Parsons, 2008) nebo v terapii kožních lézí způsobených papilomaviry (Ogbourne et al., 2018).

Mezi sukulentní pryšce patří také Monadenium guentheri Pax (syn. Euphorbia guentheri), který je původem z východní Afriky. Je znám pouze z nevelkého území v distriktu Taita-Taveta v jihovýchodní části Keni, kde roste v travnaté savaně, v nadmořských výškách zhruba od 900 do 1000 m. I když turistické zájezdy do Keni jsou dnes velmi oblíbené, jet se podívat na tento pryšec do jeho vlasti přijde přece jen draho. Levnější je zajet si do některé z našich botanických zahrad. Lidem co neradi cestují, nabízíme fotografii pryšce M. guentheri, pořízenou v loňském roce v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Monadenium guentheri je vytrvalá sukulentní bylina s poléhavými lodyhami dlouhými až 1 m, z nichž vyrůstají stále další a další lodyhy, takže rostlina připomíná klubko zelených hadů s vystouplými bradavkami. Z bradavek vyrůstají asi 3 cm dlouhé a necelé 2 cm široké listy, které v období sucha opadávají. U báze listů vyrůstají 3 drobné ostny, dlouhé 2 mm. Složená vrcholičnatá květenství, která se vyskytují u rostlin čeledi pryšcovitých a jsou nazývána cyanthia a jsou tvořena jedním samičím květem na stopce, kolem něhož roste obvykle pět samčích květů, které jsou obklopeny přeměněnými listy zvanými listeny. Cyathia M. guentheri jsou zhruba 5 mm dlouhá, listeny jsou asi 6 mm dlouhé, nazelenalé bělavé s růžovým nádechem. Žlázky na vrcholu jsou načervenalé. Tyčinky samčích cyathií jsou asi 3 mm dlouhé, čnělka samičích cyathií je dlouhá 2 mm. Plodem je asi 5 mm dlouhá tobolka.

Aylward JH, Parsons PG. U.S. Patent No. 7,378,445. Washington, DC:dc_ U.S. Patent and Trademark Office, 2008.

Appendino G, Szallasi A. Euphorbium: modern research on its active principle, resiniferatoxin, revives an ancient medicine. Life Sci. 1997; 60(10): 681-696.

Dasgupta P. Capsaicin, resiniferatoxin and botulinum toxin-A - a trip down memory lane. BJU Int. 2015; 115(5): 675.

Ogbourne SM, Suhrbier A, Aylward JH. U.S. Patent No. 9,895,334. Washington, dc_ U.S. Patent and Trademark Office, 2018.