VáclavBurle

Pod tímto anglickým názvem (v překladu "jedovatý ohnivý korál", fotografie převzata z Wikipedie) se skrývá houba s latinským názvem Podostroma cornu-damae, která byla poprvé objevena mykology v Číně v roce 1895 (Patouuillard, 1695) a o níž se dnes hodně mluví jako o smrtící houbě. Původně byla popsána pod jménem Hypocrea cornu-damae, ale v roce 1905 byla zařazena do rodu Podocrea (Saccardo a Saccardo, 1905) a v roce 1994 byla japonskými mykology Hongem a Izawou zařazena do samostatného rodu Podostroma (Hongo a Izawa, 1994). Je známo, že houba roste i v Japonsku, Číně, Jávě a také v Koreji. Objevila se také v Austrálli či na Jávě. Všude kde roste, jsou známy otravy touto houbou, která prý ve své nezralé formě připomíná jedlou medicinální houbu lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum) (Anonym, 2012). To se mi zdá sice velmi nepravděpodobné, ale faktem je, že otrav je značné množství a ty, které jsou zachyceny v odborné literatuře, zřejmě tvoří jen malou část podchycených a zaznamenaných otrav.

Otravy touto houbou jsou poměrně časté v Japonsku a Koreji, v poslední době jich přibývá zejména v Austrálii (Beuhler, 2017). Zprávy o těchto otravách se již dostaly i do českého tisku a internetových zpráv (https://www.stoplusjednicka.cz/nevitany-prichozi-v-australii-se-objevila-vrazedna-houba-kyjovenka). Novináři však často přehání, aby své články učinili zajímavými a čtivými. Jaká je tedy realita? Objektivní vědecké časopisy přináší jen málo informací o tomto problému, nicméně pojďme se podívat, jaké ty informace jsou.

Otravy houbou (Podostroma cornu-damae) a jejich klinický obraz jsou stále tak trochu záhadou, stejně jako chemické složení jejich jedů. Ukazuje se totiž, že i požití malého množství této houby může být smrtelné. V roce 1999 skupina pěti lidí v Japonsku snědla 1 gram Podostroma cornu-damae. Jeden z těchto pěti lidí zemřel dva dny po požití houby (Saikawa et al., 2001). Další případ otravy touto houbou popisuje japonská práce z roku 2001. Muž ve stáří 62 let omylem snědl kousek této houby a druhý den po intoxikaci byl s těžkým průjmem, zvracením a dehydratací převezen do nemocnice. Zde dostal během 12 hodin celkem 9 litrů infuze, aby se zabránilo silné dehydrataci, a když byla houba identifikována jako Podostroma cornu-damaea, byl téhož dne převezen do specializované nemocnice. Pacient trpěl hypotenzí způsobená vysokou kapilární permeabilitou doprovázenou únikem bílkovin, leukocytózou a slabým erytémem na těle. Okamžitě byl léčen kontinuální hemodialýzou a nadále mu bylo podáváno velké množství fyziologického roztoku. Postupně se rozvinula leukocytopenie a trombocytopenie, které se stále prohlubovaly a sedmého dne po intoxikaci se staly velmi závažnými a dále byla pozorována hemofagocytóza. K léčbě těchto hematologických poruch byla použita plazmaferéza a byl aplikován faktor stimulující kolonie granulocytů. U pacienta také došlo k těžké depilaci a vzniku kožních lézí. Zotavení z leukocytopenie trvalo 30 dnů a poté byl pacient propuštěn do domácí péče (Suzuki et al., 2002). V další vědecké studii je popsáno 13 případů otrav po požití několika gramů Podostroma cornu-damae v letech 1983 až 2008, z nichž dvě osoby zemřely (Yokoyama a Gonmori, 2009).

Dva případy otravy touto houbou byly zaznamenány v roce 2012 v Koreji. Manželé (muž 64, žena 60 let) byli přijati do nemocnice s vysokou teplotou a pancytopenií, postupným selháváním vnitřních orgánů, pneumonií a těžkou sepsí. Lékaři zjistili, že manželé sklízeli a sušili houby z nedalekého lesa, v domnění, že sbírají lesklokorku lesklou. Ze sušených hub vařili čaj, který popíjeli denně déle než 1 měsíc před přijetím do nemocnice. Vzorky houby poslané do Národní akademie zemědělských věd v Koreji byly mykology identifikovány jako jedovatá houba Podostroma cornu-damae (Ahn et al., 2013).

Pacienti byli léčení na jednotce intenzivní péče a byly jim podávány masivní dávky antibiotik. Žena otravu přežila, ale muž přes veškerou nemocniční péči zemřel na mnohočetné selhání orgánů (Ahn et al., 2013). Podobný případ pití čaje připraveného z této houby po dobu 2 týdnů zaznamenali korejští autoři (Kim et al. (2016). U obou intoxikovaných pacientů byl pozorován snížený počet krevních elementů v periferní krvi (cytopenie) a u jednoho pacienta olupování kůže (deskvamace) na dlaních a chodidlech. Oba byli léčeni antibiotiky a faktorem stimulujícím kolonie granulocytů. Jeden pacient byl přijat na jednotku intenzivní péče a dostal transfuzi destiček. Oba pacienti byli propuštěni bez komplikací.

Smrtí skončil i další případ 73-letého korejského muže, který požil jídlo připravené z této houby. Již 3 hodiny po jídle se dostavila nevolnost, zvracení, průjem, sucho v ústech a horečka. Po přijetí do nemocnice ukázal rentgenový snímek těžkou respirační nedostatečnost. Další vyšetření prokázala pancytopenii, azotémii, hypotenzi, hypoxémii a akumulací zánětlivého buněčného exudátu v alveolech levé plíce. S předběžnou diagnózou nekrotizující pneumonie podstoupil levou pneumonektomii, aby byla odstraněna veškerá nekrotická plicní tkáň. Histologie plic ukázala rozsáhlou hemoragickou nekrózu, masivní infiltraci zánětlivých buněk, výraznou proliferaci mladých fibroblastů a tvorbu hyalinní membrány v počáteční fázi. Přes všech nu farmakologickou intervenci, včetně mechanické ventilace, pacient zemřel (Jang et al., 2013).

Nejčastějšími stížnostmi lidí otrávených houbou Podostroma cornu-damae byly bolesti břicha, deskvamace kůže rukou a nohou, padání vlasů až alopecie, změny vnímání a obtížná řeč. Hematologická a biochemická vyšetření odhalují anomálie v počtu krevních buněk, jako je pancytopenie nebo bicytopenie, a cerebelární atrofii. Pitvy ukázaly, že pacienti zemřeli na selhání více orgánů - selhání ledvin a jater (Koichi et al., 2003). Stejné nebo velmi podobné příznaky byly pozorovány také u zvířat, kterým byla houba přidána do potravy, včetně diseminované intravaskulární koagulace.

Nástup příznaků závisí na množství a způsobu perorálního příjmu houby. Příjem velkého množství toxinu, kdy osoba snědla samotnou plodnici, vedl k rychlému nástupu příznaků již během několika hodin. U lidí, kteří si z houby připravili odvar a ten po delší dobu popíjeli, dostavily se příznaky do 2 až 4 týdnů. Tito lidé si ztěžovali na padání vlasů a na ulupování kůže na rukou, většinou bez dalších příznaků. Vývoj těchto příznaků trval asi 2 týdny a potom začínaly selhávat vnitřní orgány. Mechanismus, kterým dochází k alopecii a deskvamaci, nebyl dosud objeven a průběh otravy houbou Podostroma cornu-damae je dosti odlišný od jiných houbových otrav. Dosud také nebyla nalezena žádná specifická léčba pro otravu touto smrtící houbou. Doporučuje se masivní intravenózní doplňování tekutin, plazmaferéza a podávání G-CSF (granulocyte colony stimulating factor) - růstový hormon pro granulocytární řadu leukocytů. Zatímco někteří pacienti otravu přežívají a jsou z nemocnice propouštění v dobrém stavu, jiní přes veškerou péči umírají.

Jedovaté principy houby Podostroma cornu-damae byly identifikovány teprve nedávno. Ukázalo se, že jsou odlišné od dosud známých houbových jedů a podobají se jedům, které byly až dosud nacházeny pouze ve vláknitých saprofytických a parazitických mikromycetách (plísních) z rodů Dendrochium, Fusarium, Myothecium, Trichothecium, Stachybotrys a Cephalosporium. Až dosud bylo v houbě identifikováno několik toxických mykotoxinů trichothecenového typu včetně roridinu D, roridinu E, roridinu Q, satratoxinu G, satratoxinu H a jeho acetátů a verrucarol (Choe et al., 2018) a další makrocyklické trichotheceny, které nikde jinde nebyly dosud nalezeny (Lee et al., 2019).

Ahn JY, Seok SJ, Song JE, Choi JH, Han SH, Choi JY, Kim CO, Song YG, Kim JM. Two cases of mushroom poisoning by Podostroma cornu-damae. Yonsei Med J. 2013; 54(1): 265-268.

Anonym. Beware the toxic mushroom, Podostroma cornu-damae which resembles Ganoderma lucidum. Rural Development Administration News. 2012.

Beuhler MC. Overview of mushroom poisoning. Critical Care Toxicology: Diagnosis and Management of the Critically Poisoned Patient, 2017; 2103-2128.

HongoT, Izawa M. Podostroma cornu-damae (Pat.) Hongo & Izawa 1994. MycoBank. International Mycological Association.

Choe S, In S, Jeon Y, Choi H, Kim S. Identification of trichothecene-type mycotoxins in toxic mushroom Podostroma cornu-damae and biological specimens from a fatal case by LC-QTOF/MS. Forensic Sci Int. 2018; 291: 234-244.

Jang J, Kim CH, Yoo JJ, Kim MK, Lee JE, Lim AL, Choi JH, Hyun IG, Shim JW, Shin HS, Han J, Seok SJ. An Elderly Man with Fatal Respiratory Failure after Eating a Poisonous Mushroom Podostroma cornu-damae. Tuberc Respir Dis (Seoul). 2013; 75(6): 264-268.

Kim HN, Do HH, Seo JS, Kim HY. Two cases of incidental Podostroma cornu-damae poisoning. Clin Exp Emerg Med. 2016; 3(3): 186-189.

Koichi M, Haruo T, Toshihiro Y, Masami O, Sadao N, Koichiro K. Case report: food poisoning to death by Podostroma cornu-damae, its case history and autopsy findings. Acta Criminol Med Leg Jan. 2003; 69: 14-20.

Lee SR, Seok S, Ryoo R, Choi SU, Kim KH. Macrocyclic Trichothecene Mycotoxins from a Deadly Poisonous Mushroom, Podostroma cornu-damae. J Nat Prod. 2019; 82(1): 122-128.

Patouillard NT. Enumeration des champignons recoltes par les RR. PP. Farges at Soulie, dans le Thibet oriental at le Su-tchuen. Bulletin de la Société Mycologique de France (in French). 1985; 11: 196-199.

Saccardo PA, Saccardo D. Supplementum universale. Pars VI. Hymenomycetae-Laboulbeniomycetae. Sylloge Fungorum 1905; 17: 799.

Saikawa Y, Okamoto H, Inui T, Makabe M, Okuno T, Suda T, et al. Toxic principles of a poisonous mushroom Podostroma cornu-damae. Tetrahedron. 2001; 57: 8277-8281.

Smee B. Deadly fungus native to Japan and Korea discovered in Australian rainforest. The Guardian.1999, ISSN 0261-3077

Suzuki M, Katoh Y, Kumagai H, Saitoh M, Ishikawa H, Itoh H, Shimazu K. [Successful treatment in a case of podostroma cornu-damae poisoning, a deadly poisonous mushroom]. Chudoku Kenkyu. 2002; 15(2): 177-182.

Yokoyama K, Gonmori K. [Increase of poisoning by tropical mushrooms in Japan in recent years] Chudoku Kenkyu. 2009;22:240-248.