VáclavBurle

Plavuně (Lycopodiophyta) tvoří velmi starobylou skupinu výtrusných rostlin, která se na Zemi objevila v prvohorách před více než 400 miliony let. Svůj počátek má v siluru a velkého rozšíření doznala v devonu a karbonu. Stromové plavuně začínají vymírat v permu a spolu s přesličkami a kapradinami tvoří základ pro tvorbu uhlí. Do současné doby se zachovaly jen bylinné formy plavuní, převážně v tropech, ale některé i v mírném pásu.

Do této skupiny plavuní patří i plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), rostoucí roztroušeně v teplejších oblastech na celém území ČR. Je rozšířena především v acidofilních lesích, preferuje tedy kyselé a humózní půdy jehličnatých i smíšených lesů a vřesovišť. Rostlina je chráněná a je u nás považována za ohrožený druh (v červeném seznamu - C3). Tato rostlina je také chráněna na Slovensku, kde je řazena mezi méně dotčené druhy; například v Polsku je chráněná celá čeleď Lycopodiaceae (Mrázek, 2010). Je to středně velká plazivá rostlina s vidličnatě větvenou lodyhou o délce až 120 cm a četnými postranními a vzpřímenými výhony. Ty jsou vysoké až 30 cm, bohatě se větví a na jejich koncích vyrůstají stopkaté klasy s výtrusnicemi, v nichž se tvoří drobné výtrusy. Ty dozrávají v červenci až v září. Vedle rozmnožování výtrusy se plavuň vidlačka hojně množí i vegetativně, plazivými lodyhami (Hron a Zejbrlík, 1987). Je tu možnost záměny s vrancem jedlovým (Huperzia selago), ten ale nese výtrusnice v paždí listů. Vranec se však nachází spíše v horských polohách, v alpínských holích a klečových porostech (Wohlleben, 2017).

Plavuň vidlačka je rostlina, kterou člověk využíval po celá staletí k mnoha účelům. Nejrozšířenější bylo její využití v léčitelství (Korbelář a Endris, 1970). Sušená nať byla využívána zevně ve formě obkladů nebo koupelí při onemocněních močového ústrojí, při revmatismu a křečích dolních končetin. Výtrusy byly používány vnitřně při onemocnění jater nebo při zánětu močového měchýře nebo ledvin, zevně jako zásyp na kožní vyrážky a záněty, mokvavé ekzémy a vředy, nebo na svrab. Výtrusy však byly využívány i pro technické účely. Tvoří žlutý prášek, který je pro vysoký obsah olejů (50 %) nesmáčivý ve vodě a byl používán k vysypávání forem na odlévání kovů, v lékárnictví při obalování pilulek nebo v kriminalistice při snímání otisků prstů. Vysoký obsah oleje a organických látek způsobuje, že výtrusy jsou vysoce hořlavé. Nalezly proto uplatnění v pyrotechnice jako bengálské ohně pro různé světelné efekty při divadelních představeních nebo při natáčení filmů (Rossol, 2018).

Pro svoje mnohé využití má plavuň vidlačka mnoho lidových názvů, které se týkají tvaru konce výhonků, popínavého tvaru rostliny či předpokládané tajuplné moci. Tak se setkáme s termíny čertův spár (čpár), čertovo kopyto, červotočina, hadí tráva, jelení růžek, jelení skok, koltunova bylina (zelina), medvědí tlapa, (drápky), mech (zemský mech, hadí mech, mech sv. Jana), moří (muří) noha, netáta, pás sv. Jana, rváč, špárek, štep, vidlačka, vidlačky, vidlák, vlačeha, vláčeha, vlačeka, vlačenka, vlačiha, vlčí noha, vlčí ocasy, zaječí opratě; výtrusy: zasejpátko, žlutý pudr (Rystonová, 1996).

Zájem o využití plavuně vidlačky neopadá ani dnes. Je totiž zdrojem velkého množství biologicky aktivních látek, často s originální strukturou a farmakologickým účinkem, které by mohly nalézt uplatnění v mnoha odvětvích lidské činnosti - zejména však v medicíně (Banerjee et al., 2014).

Banerjee J, Biswas S, Madhu NR, Karmakar SR, Biswas SJ. A better understanding of pharmacological activities and uses of phytochemicals of Lycopodium clavatum: a review. J Pharm Phytochem. 2014; 3(1): 207-210.

Hron F, Zejbrlík O. Rostliny strání, skal, křovin a lesů. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 405 s. ISBN 80-04-24356-8

Korbelář J, Endris Z. Naše rostliny v lékařství. Praha, Avicenum, 1970, 495 s.

Rossol M. The state of the arts: Chemical safety-1937 to 2017. J Chem Health Safety, 2018; 25(2): 18-27. Rystonová I. Byliny a jejich lidové názvy. Praha: Vodnář, 1996. ISBN 80-85255-82-0

Wohlleben P. Zvířata a rostliny v lese: průvodce lesním ekosystémem: přes 250 druhů zvířat a rostlin. Přeložila Pavla DOUBKOVÁ. Praha: Knižní klub, 2017. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-5765-5.

Mrázek T. LYCOPODIUM CLAVATUM L. - plavuň vidlačka / plavúň obyčajný | BOTANY.cz - Zajímavosti ze světa rostlin [online]. Copyright © [cit. 03.06.2019]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/lycopodium-clavatum/, 2010.