+ + + Opeňka měnlivá z hlediska chutnosti patří mezi nejlepší houby. Bohužel jí nesbírají ani profesionální mykologové protože je nebezpečná
Opeňka měnlivá I část - Pholiota mutabilis
Chceš-li sbírat opeňku, tak se zde na blogu nauč perfektně čepičatku jehličnanovou Opeňka měnlivá
Opeňka měnlivá
schovaná na pařezu
je voda perlivá
zpívající v jezu.
Opeňka měnlivá
kolik má podob
trochu je stydlivá
něhou ji ozdob.
Renata Pinkasová
Je to jedna z mých nejoblíbenějších hub. Omáčka z ní připravena, je ten největší delikates. Má to ale jednu zásadní podmínku. Musí se do ní přidat podle chuti čerstvý libeček. Roste i v ohromných trsech na pařezech. Takže, když je trocha štěstí, tak během okamžiku je plný košík. Je prokázáno, že se na tom samém pařezu objevuje po mnoho let. Je to taková houbová zahrádka. Prý roste tak dlouho, dokud celý pařez nezlikviduje: (můžete to někdo potvrdit.)
Jsou místa, oblasti, kde se opeňka vyskytuje v ten správný čas ve velkém množství. Naopak jsou lesy, kde jí vůbec nenaleznete. To jsou ty záhady z mykologické říše, které tak milujeme. Podle odborníků a gurmánů se používají k jídlu pouze kloboučky. Třeň je tuhý, tedy obtížně stravitelný.
Jediným zádrhelem je, že opeňce je velice, ale velice hodně podobna čepičatka jehličnanová. Více o ní texty zde na blogu. Houba prudce jedovatá, smrtelná. Záměna je nebezpečná. Dokonce se v odborné veřejnosti říká, že může růst společně s opeňkou na stejném pařezu. Zde platí pouze jediná zásada. Perfektně se obě houby naučit znát. Atlas v tomto případě nepomůže. Možnosti jsou dvě. Seznámit se s čepičatkou, ale i s opeňkou na některé z houbařských výstav, nebo přímo v lese s někým, kdo tyto houby ovládá. Jiné možnosti není. Když opeňku z pařezu bereme, tak neodřezáváme pouze kloboučky, ale bereme do ruky celou houbu a každou plodnici si dobře prohlédneme. Jistota je jistota. Brzy zjistíte, že když opeňku najdete, tak mnohdy si nebudete jisti, že je to doopravdy ona. Mnohokrát raději ji necháte v lese, popřípadě se vrátíte za několik dnů znaky znova ověřit.
!!! Čepičatka jehličnanová je již zde na blogu, včetně přenádherných fotografií... Je zde i několik dalších článků o opeňce měnlivé!!!
Zajímavostí je, jaký zmatek je kolem jejího názvu. I v současných atlesech je opeňka pojmenována nestejně. Podle vědátoru je tedy správně - opeňka. Nesprávně pak opéňka nebo opěnka. Já bych bral tu opéňku. Zavřete oči a dlouze vyslovte opééééééňka. To je ale krása, že ano.
Zajímavost: Otevřel jsem staré atlasy a studoval vše o opeňce měnlivé. Najednou jsem zjistil zajímavou informaci. Žádný slavný, vážený mykolog A. Pilát, O. Ušák, ing. M. Smotlacha, A. Hrdlička a další, v atlasech nepíšou o čepičatce jehličnanové, smrtelně jedovaté houbě. K zamyšlení dávám následující myšlenku. Kolik asi v té době bylo otrav, když široká veřejnost byla sice informována o sběru opeňky, ale už vůbec ne o čepičatce jehličnanové. Vy co chodíte na besedy o houbách zeptejte se prosím současných odborníků na jejich názor k této problematice. Kolik asi bylo v té době mezi veřejností otrav. A co v dobách starých Slovanů?
Dokonce v jednom mykologickém atlase od věhlasného mykologa, jmenovat nebudu, je napsáno, že čepičatka jehličnanová je jedlá!!!
Poznámka: Jistě jste už pochopili, že se snažím psát o houbách tak trochu jinak. Odborné údaje najdete v atlasech. Nebudu psát jak vypadá třeň, spory, kalich, klobouček. Ale pouze zajímavosti, které jsem načerpal v lesích, u kamarádů a kamarádek. A že jich je a zejména bylo. Mohu však udělat chyby, psát nesmysly a především něco opominout. Proto vás prosím, když budete mít nějaký nápad, potřebu, tak mě informujte a já články doplním, nebo upravím, vymažu. Můj e-majl znáte. Děkuji...
Poznámka: Houby jsou plné záhad, a tak vás prosím o odpověď na následující otázky kolem opeňky měnlivé. Můžete si samozřejmě přidat i další. Vše pak zpracuji v samostatný článek.
1/ Kolik let jste pozorovali růst opeňky na jednom pařezu?
Podle vašich údajů znáte pařezy, kde roste mnoho let. Někdy sice vynechá, ale v následujícím roce se opět ukáže. Prý roste na jednom pařezu dokud ho nezlikviduje!
2/ Jak často a v jakém období jí nacházíte?
Jsou oblasti, místa, kde roste každoročně hojně, a to od jara až do pozdního podzimu. Vyskytuje se stále na stejných lokalitách.
3/ Odhadněte kolik kilogramů jí přinesete ke konzumaci za rok?
Každý kdo si jí oblíbil a pravidelně jí vyhledává, nosí každoročně až desítky kilogramů.
5/ Stává se, že jeden rok na stejném pařezu nevyroste, ale vyroste v nějakém roce následujícím?
Ano?
6/ Jak si opeňku ceníte v kuchyni?
Kulináři, kteří jí vyhledávají, znají její cenu v kuchyni, již bez ní nemohou existovat. Patří mezi nejchutnější houby....
Opeňka měnlivá II část
Opeňka měnlivá aneb hamty, hamty, ať mám víc než tamty! | Opeňka měnlivá
Tato houba, velký to dar hvozdu pro cestovatele, kteří již nemají dostatek potravin. V malém množství je možné ji prý - - - -opakuji prý- /jaký je váš názor/ konzumovat i syrovou. Třeň je ale moc tuhý, takže využijeme pouze nejlépe mladé kloboučky. Když máme čas, tak si ji usušíme na pozdější využití. Já to ještě letos vyzkouším! a budu zde informovat.
Našel jste někdy větší trs opěňky měnlivé? Tak se zde pochlubte. Ať se potěší oči i ostatních houbařů!
Poslední zářijový vandr po Šumavě se opravdu, ale opravdu vydařil. Prozkoumali jsme kaňon Vodňanské Blanice a předobře se zásobili houbařskou všehochutí. V zimě, a zejména na Štědrý večer a Silvestr, bude kam sáhnout, na čem si pochutnat.
Již několik let, rok co rok, chodím zde na tři pařezy sebrat obrovské trsy opeňky měnlivé. Ó, jak já jí miluji. V kuchyni je nepřekonatelná. Omáčka z ní připravena má dokonalý šmak, ale to pouze za předpokladu, že se použije značné množství libečku.
Na svatého Václava byly tři dny volna. A já jsem Václav. Vy, kdo jste mé maličkosti ještě nepřáli můžete tak udělat dodatečně! V sobotu, ihned po příjezdu, jsme vyrazili do jednoho hvozdu, kde jsme nasbírali houby. Tedy čteno, řečeno, houby - tedy naprosto nic. Byla to katastrofa. Po příchodu na tábořiště, jsem ještě běžel překontrolovat ty své opeňkové pařezy. Celý rok jsem na ně myslel a badatelsky doufal, že opět na nich budou plodnice. (Víte kolik let taková opeňka na jednom pařezu roste?) Jeden pařez byl obsypán takovým množstvím mladých a středně starých plodnic, které jsem za celý svůj život neviděl. Na druhém pak naprosté nic a na třetím spousta úplně titěrných houbiček. Vůbec jsem nepoznal, jest-li je to ona. Teprve ochutnáním jedné z nich, jsem rozpoznal, že je to ta moje krasavice inteligentní. Holt tam budu muset zajet sklízet ještě jednou.
Získal jsem informaci, že opeňka měnlivá roste na pařezu tak dlouho, dokud ho nezlikviduje! Můžete to někdo do komentářů potvrdit?
Pařez je nedaleko turistické cesty a mé šampiónky na něm jsou vidět zdaleka. Začal jsem mít vážnou obavu, že je někdo sebere a já budu namydlenej. Moje obava byla oprávněná. Nedaleko nich už stála dvě auta a houbaři se pohybovali v nedalekém smrčí. Nutně jsem potřeboval si ten obrovský, přenádherný trs vyfotografovat. V neděli jsem naklusal k milovaným opeňkam a čekal, kdy sluníčko hodí několik svých paprsků na plodnice.
Další problém. Utrhnout a nechat je přes noc a ještě celý den v autě? Ale co když se zapaří a já přiotrávím celou rodinu a přátelé. Když je ale nevezmu, tak o ně určitě příjdu....
Doslova celý den jsem u nich proseděl, abych si je pohlídal a především nasnímal. Polehával jsem, obcházel nejbližší okolí, včetně těch titěrných plodnic a dokonce jsem se slušně prospal. Nemohl jsem uvěřit, jak ta doba rychle uběhla.
Kolem chodily na blízkou zřiceninu hradu davy turistů, ale i houbaři. Nikoho, až na několik výjimek, mé plodnice nezajímali. O jejich ztrátu jsme se bál úplně zbytečně. Lidi opeňku neznají a to je dobře. Alespoň se neotráví.
Sem tam přišla nějaká ta parta a vyzvídala, co pak tam u toho pařezu, v pozici ležícího střelce, dělám. A co pak je to za houby. Nejdříve jsem se zeptal odkud turisté jsou, a když byli zdaleka, a tedy nebyla zde možnost, že by mé opeňkové naleziště pravidelně navštěvovali, tak jsem jim udělal přednášku na úrovni akademika. Už jsem vždy na jejich tváři - po vysvětlení znaků opeňky - poznal, že jsou rozhodnuti se sběru této vynikající pochoutky věnovat. Následně jsem jim udělal další přednášku na téma čepičatka jehličnanová. Podle údivu v jejich očích jsem si byl jist, že opeňku určitě, ale určitě sbírat nebudou.
Václav Burle
Kolem procházely stále davy lidiček, někteří zájemci o houby se zastavili a hodili řeč. Jedna madam, staršího typu, se na mne hezky podívala, řka: "Jak se poznají holubinky?" To byla voda na můj mlejn. Udělal jsem jí a celé jeji mnohačlenné partě dokonalou vědeckou přednášku. V jejím průběhu jsem zvedl z lesní smrkové hrabanky holubinku chromovou a na ní jsem vše s vášní mě vlastní vysvětlil. Měl jsem přeobrovský úspěch.
Za téměř půl roku, po listování knihou Sbíráme holubinky, jsem zjistil, že chromová to nemohla být, neboť ta ve smrčí neroste. Pravděpodobně to byla hlínožlutá, nejedlá, pálivá. Člověk se pořád učí, a vo tom to je!
Celý den od ranního slunce až do večera, jsem čekal, až alespoň jeden paprsek ze sluníčka pohladí můj pařez s celou tou nádherou. Na ty malé plodničky alespoň na chviličku jednou zasvítilo a já udělal několik snímků. Na ten velký však stále nic. Fotoaparát stále ukazoval časy 1/10. 1/30, 1/8 a já stativ nenosím. Pomocí buzoly jsem zaměřoval jeho pouť po obloze a stále se těšil, že konečně doputuje a hodí světlo do té škvíry mezi smrčky. Čekal jsem marně. Žlutá koule sice doputovala na potřebné místo, ale já jsem si neuvědomil, že bude již níž na obzoru. Světlo se nedostavilo. Ještě, že jsem udělal několik fotek při opřeném foťáku o kameny. Výsledek poznám až je z aparátu vyndám.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jsem u pařezů promarnil celý den. Není to pravda. Těch téměř deset hodin jsem měl stále o čem přemýšlet. Měl jsem pocit, že jsem se věnoval meditaci, jako nějaký láma z Himalájí nebo indián z prérie. Bylo to úžasné. My totiž již neumíme se zastavit, zamyslet se, srovnat si myšlenky, priority. Stále, pořád, furt, imervere někam pospícháme. Asi do pekel...
Opeňku jsem samozřejmě "odstranil" naplnil jí celý košík. Měl jsem strach, že jí někdo "ukradne". V autě bez problému do druhé noci přežila.
V sobotu houby žádné a to jsme si nemohli nechat líbit. V pondělí jsme přepadli hvozd, který byl od toho minulého vzdálen jen přes kopec. Houboví mužíčci, lesní skřítci, víly, nás mají rádi. Naplnili jsme košíky vrchovatě. Největší radost jsem měl s nalezením srostlé rodinky kovářů. Bylo jich deset pohromadě. Fotografie těch krasavců je již zde na blogu. I vy se tou krásou pokochejte.
V sobotu sem pod Boubín a Libín jedeme opět. Podíváme se také nejen do kaňonu Blanice, ale i do vojenského újezdu Boletice. Snad si všechny plány splníme.... Pojeď i ty. Neseď za pecí, ale naopak udělej něco pro své zdraví!
Našel jste někdo v přírodě ještě větší trs plodnic opeňky měnlivé?
Zejména na tomto snímku je vidět, co k úplné dokonalosti způsobí moc dlouhý čas nastavený na fotoaparátu....
Ten samý pařez po čtrnácti dnech. Byl nejvyšší čas opeňku sklidit. Vlhko na Šumavě rychle udělalo své... Tyto pařezy zde sklízím již tři roky, tan na hradišti u Písku již čtyři roky, i když v minulém roce se buď neurodilo, nebo mě někdo předešel. Zajímavé je, že všechna naleziště jsou buď v blízkosti lidskéch sídel nebo na tursitických stezkách. Opeňky nikdo nesbírá, protože lidi je neznají. Říká se, že co Čech, Moravan, Slezan to houbař. Není to tak docela pravda. Lidi znají něklik druhů hub a tím to končí...
* * * * *
P.S. ...abych nezapomněl. Nedaleko je další pařez, na kterém se i letos objevil houf ještě malých šupinovek kostrbatých. Zde na blogu je fotografie velkého pařezu z roku 2008, ze kterého tyto plodnice vyrůstají. Opět se potvdilo, že i tato houba miluje rok co rok stejné stanoviště.
Když jsem psal předchozí řádky o šupinovce kostrbaté, tak jsem ještě nevěděl, jak bude vypadat za čtrnáct dní. V roce 2009 vypadá stejně jako ta z loňského roku. Klikni si na ní zde na blogu. Určitě to stojí za podívání.
POZOR - než začnete sbírat opeňku měnlivou, tak si zde na blogu /burle.blog.cz/ přečtěte článek čepičatka jehličnanová. Nechci, aby jste se otrávili na časy věčné....
Nepřehlédněte: od MIKE - Zapomeňte na opeňky! Houby sbírám nějaký pátek. Již v 8 letech jsem zásoboval domácí kuchyni a nikdo mně nekontroloval. Loni jsem sebral na dvou lokalitách opeňky a byla to bašta. S nimi jsem donesl domů i několik odlišných forem čepičatky i opeňky. Otrávit jsme se neotrávili (naštěstí) ale opeňku už v životě nebudu sbírat v lese, raději si ji vypěstuji na špalku z koupené sadby. Tyto houby se běžnými metodami NEDAJÍ od sebe odlišit !!! Stejně jako pečárka hlízovitá a zápašná rostoucí pěkně pokupě tady na jedné lokalitě...
(Články byly napsány a zde na blogu uveřejněny v roce 2009) Václav Burle
Dobrá rada nad zlato: nesbírej
Pár slov o autorovi
8 Comments
Georgia Reader Reply
Et rerum totam nisi. Molestiae vel quam dolorum vel voluptatem et et. Est ad aut sapiente quis molestiae est qui cum soluta. Vero aut rerum vel. Rerum quos laboriosam placeat ex qui. Sint qui facilis et.
Aron Alvarado Reply
Ipsam tempora sequi voluptatem quis sapiente non. Autem itaque eveniet saepe. Officiis illo ut beatae.
Lynda Small Reply
Enim ipsa eum fugiat fuga repellat. Commodi quo quo dicta. Est ullam aspernatur ut vitae quia mollitia id non. Qui ad quas nostrum rerum sed necessitatibus aut est. Eum officiis sed repellat maxime vero nisi natus. Amet nesciunt nesciunt qui illum omnis est et dolor recusandae. Recusandae sit ad aut impedit et. Ipsa labore dolor impedit et natus in porro aut. Magnam qui cum. Illo similique occaecati nihil modi eligendi. Pariatur distinctio labore omnis incidunt et illum. Expedita et dignissimos distinctio laborum minima fugiat. Libero corporis qui. Nam illo odio beatae enim ducimus. Harum reiciendis error dolorum non autem quisquam vero rerum neque.
Sianna Ramsay Reply
Et dignissimos impedit nulla et quo distinctio ex nemo. Omnis quia dolores cupiditate et. Ut unde qui eligendi sapiente omnis ullam. Placeat porro est commodi est officiis voluptas repellat quisquam possimus. Perferendis id consectetur necessitatibus.
Nolan Davidson Reply
Distinctio nesciunt rerum reprehenderit sed. Iste omnis eius repellendus quia nihil ut accusantium tempore. Nesciunt expedita id dolor exercitationem aspernatur aut quam ut. Voluptatem est accusamus iste at. Non aut et et esse qui sit modi neque. Exercitationem et eos aspernatur. Ea est consequuntur officia beatae ea aut eos soluta. Non qui dolorum voluptatibus et optio veniam. Quam officia sit nostrum dolorem.
Kay Duggan Reply
Dolorem atque aut. Omnis doloremque blanditiis quia eum porro quis ut velit tempore. Cumque sed quia ut maxime. Est ad aut cum. Ut exercitationem non in fugiat.