VáclavBurle

O ocúnu se na tomto blogu naposledy psalo před 10 lety a to už je dost dlouhá doba na to, abychom si tuhle zajímavou rostlinu naší přírody znovu připomněli. Právě v tuhle dobu se můžeme s jejími květy potkat při výletu do přírody a nebude na škodu, když o ní budeme vědět trochu víc.

Ocún jesenní je vytrvalá, 10-20 cm vysoká podzimní bylina. Ze šupinaté podzemní hlízy, která je uložena 15 až 20 cm v zemi, vyrůstá růžovofialový, bledě fialový a někdy i bílý šestiplátečný květ, který má 6 tyčinek a 3 volné čnělky. Plodem je tobolka. Přes zimu se rostlina zatahuje do země a listy ocúnu vyrůstají až na jaře. Jsou tmavě zelené, někdy až půl metru dlouhé. Listy obklopují semeník, který obsahuje množství černohnědých semen. Ocún roste na vlhkých a světlých místech. Na podhorských loukách, okolo cest a v olšinách kolem potoků nebo ve světlých lužních lesích. Preferuje zásadité až slabě kyselé půdy. Ocún je rozšířen po celé Evropě a severní Africe. V ČR je poměrně hojný. Je také pěstován na zahradách jako okrasná rostlina. Zákonem chráněný není, alespoň ne v České republice. Například v Rusku na něho zákon pamatuje.

Celá rostlina je prudce jedovatá. Staří Řekové věřili tomu, že člověk, který ochutná hlízu ocúnu, zemře ještě téhož dne (Tsoucalas et al., 2018). V tom jak rychle působí, se trochu mýlili, ale jinak měli pravdu. Každoročně umírají lidé po snědení hlíz, které zamění za česnek medvědí (Stedtler, 2003; Bajramović-Omeragić et al., 2015; Polat et al., 2017). Časté jsou ale také sebevražedné otravy (Erden et al., 2013; Sakurada et al., 2019; Schreiber et al., 2019). Ocún je i častou příčinou otrav koní a dobytka (Cortinovis a Caloni, 2015). Ocún netrháme a ani neochutnáváme. Jen se kocháme a fotografujeme.

Jak vysvětluje řecký lékárník Pedanius Dioscorides (žijící kolem roku 40 - 90 n. l.) ve svém pětisvazkovém lékopisu De Materia Medica, jedná se o jedovatou rostlinu rostoucí v někdejší Kolchidě, na pobřeží Černého moře. Kolchida dala ocúnu latinské rodové jméno Colchicum a doba kdy kvete, zase jméno druhové (autumnalis = podzimní). Český rodový název "ocún" patří mezi slova velmi stará. Podle Františka Ladislava Čelakovského (1851) vzniklo složením slov "ot" (otec) a "syň", resp. "ocyn", v příměru "otec synův". Listy vyrostou na jaře, následně mizí a na podzim se objeví holý květ (od toho lidově "naháč").

Důvodem jedovatosti ocúnu je přítomnost prudce toxických alkaloidů. Nejvýznamnějším z nich je kolchicin. Nejvíce kolchicinu je v semenech (1,3%), o něco méně v květech (0,8 %) a v hlízách (0,4 %). Nejméně jej obsahují listy. Otrava ocúnem je velmi zákeřná tím, že se projevuje až po několika hodinách. Začíná to pálením v krku a dávením, následují bolesti břicha, průjem a zvracení (Mestrallet et al., 2916). Muskulo-skeletální nepříznivé účinky se pohybují od myopatie až po rhabdomyolýzu (Arslan et al., 2016) a vzácné nejsou ani smrtelné otravy (Brvar et al., 2004; Kicka et l., 2010). I když kolchicin nalezl použití v medicíně jako lék, stále platí, že je to nebezpečný jed. Rozdíl mezi terapeutickou a toxickou dávkou je velmi malý a předávkovat je proto velmi snadné (Fuchs et al., 2011).

Arslan MN, Özgün A, Daş T, Kumru D, Şam B, Koç S. Colchicine-Induced Rhabdomyolysis: An Autopsy Case. Am J Forensic Med Pathol. 2016; 37(2): 57-59.

Bajramović-Omeragić L, Čalkić L, Hadžić E, Aličkovič I. [ACCIDENTAL POISONING WITH A PLANT COLCHICUM AUTUMNALE: REPORT OF TWO CASES]. Lijec Vjesn. 2015; 137(9-10): 288-291.

Brvar M, Ploj T, Kozelj G, Mozina M, Noc M, Bunc M. Case report: fatal poisoning with Colchicum autumnale. Crit Care. 2004; 8(1): R56-R59.

Cortinovis C, Caloni F. Alkaloid-Containing Plants Poisonous to Cattle and Horses in Europe. Toxins (Basel). 2015; 7(12): 5301-5307.

Čelakovský FL. Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna, Praha 1851.

Erden A, Karagoz H, Gümüscü HH, Karahan S, Basak M, Aykas F, Bulut K, Cetinkaya A, Avci D, Poyrazoglu OK. Colchicine intoxication: a report of two suicide cases. Ther Clin Risk Manag. 2013; 9: 505-509.

Fuchs J, Rauber-Lüthy C, Kupferschmidt H, Kupper J, Kullak-Ublick GA, Ceschi A. Acute plant poisoning: analysis of clinical features and circumstances of exposure. Clin Toxicol (Phila). 2011; 49(7): 671-680.

Kicka M, Olszowy Z, Jankowski Z, Celiński R, Kłopotowski T, Bazylewicz A, Miśkiewicz Ł, Picheta S. [Fatal colchicine poisoning--case report and review of literature]. Przegl Lek. 2010; 67(8): 630-532.

Mestrallet S, Lebrun D, Zucchini L, Tales P, Benmerabet Y, Morel L, Dutel J, Galempoix JM, Penalba C, Boutboul D. [Abdominal pain, vomiting, diarrhea in a 36-year-old man]. Rev Med Interne. 2016; 37(12): 854-856.

Polat E, Tuygun N, Akca H, Karacan CD. Evaluation of the Colchicine Poisoning Cases in a Pediatric Intensive Care Unit: Five Year Study. J Emerg Med. 2017; 52(4): 499-503.

Sakurada M, Yoshioka N, Kuse A, Nakagawa K, Morichika M, Takahashi M, Kondo T, Asano M, Ueno Y. Rapid identification of Gloriosa superba and Colchicum autumnale by melting curve analysis: application to a suicide case involving massive ingestion of G. superba. Int J Legal Med. 2019; 133(4): 1065-1073.

Schreiber L, Morovič M, Špacayová K, Halko R. Colchicine Extract Suicidal Lethal Poisoning Confirmation Using High-Resolution Accurate Mass Spectrometry: A Case Study. J Forensic Sci. 2019; 64(4): 1274-1280.

Stedtler U. [Confusing the broad-leaf garlic plant and meadow saffron]. MMW Fortschr Med. 2003; 145(25): 16.

Tsoucalas G, Papaioannou T, Panayiotakopoulos G, Saridaki Z, Vrachatis DA, Karamanou M. Colchicum Genus in the Writings of Ancient Greek and Byzantine Physicians. Curr Pharm Des. 2018; 24(6): 648-653.