Neustále na cestách a to nejen za houbami...
I v zimním období není marné se toulat přírodou a nejen lesy. Udělat něco pro své zdraví ale i mysl. I když to nikde již několik let moc zimně před vánoci nevypadá. A nejinak tomu nebylo ani dnes...
Počasí v Česku se v nejbližších letech příliš nezmění.
Vedra, sucha, ale i přívalové deště nás budou trápit dál. Zimy budou teplejší,
zvyšuje se však riziko častějších průniků studeného arktického vzduchu.
Oteplování klimatu bude pokračovat.
Klimatolog a geolog Václav Cílek.
Sdělovací prostředky, od televize až po rozhlas, mají předpověď počasí vždy na konci. My milovníci Matičky přírody naopak vždy na počátku. Věděli jsme, že dnes bude zle. A také jo. Ještě jsme nevyjeli z Prahy a začalo pršet tak, že stěrače ty proudy vody nestačily stírat. Horší bylo, že rádio pod přístrojovou deskou upozorňovalo na nebezpečí vichru. A choďte do lesa když vám může něco spadnout na hlavu. A to se nám již dokonce několikrát málem stalo. Byli jsme přesvědčeni, že dnešní houbaření končí ještě v době než jsme se dostali do historických lesů.
Bylo to přesně tak, jak meteorologové předpověděli. Chvílemi hustě pršelo, sem tam vysvitlo slunko a v některých okamžicích se ohýbaly stromy neuvěřitelně nízko. Občas vichr dokonce postrčil auta mírně stranou. Po příjezdu na vojenské parkoviště jako když utne. Přestalo pršet a vítr se až neskutečně utišil. Nebyl důvod nevyrazit se pokochat okolní přírodou. Po několika hodinách, to už jsme toho měli dost, jsme se pro neskutečný vítr museli rychle vrátit do civilizace. Pobývat déle v lese bylo v historickém hvozdu doslova o život. Zajímavé je, že v posledních letech všude popadalo až neksutečné množství dřevin. Ze strany hub jsme neočekávali žádné zázraky. Oproti minulým rokům to moc neroste. V zimním období je to zejména vidět na hlívě ústřičné. Něco divného se s přírodou děje.
Ten buk známé předlouhé roky. Není zimy aby na něm nebyl pařezník pozdní. Je to osamělý strom, který uprostřed pěti lesních cest. Většinou plodnice co do krásy nic moc, někdy jsou uříznuté, jak si je některý z nezkušených houbařů splestl s hlívou ústřičnou. To ale není zas tak od věci, protože i tato houba je za určitých okolností - více zde na blogu - jedlá. Ale v tomto případě více škodí. Pozdní má nezvyklou chuť, kterou mnozí nesnáší. Druzí, tedy i já, tvrdí, že v malém množství s ústřičnou dohromady to z hlediska chuti, zážitku, nemusí být zas tak od věci. Ale to by bylo na hodně dlouhé vyprávění. Vše je v rubrice pařezník pozdní. Málokdy nám buk pěti cest představí pozdní ve vší kráse. To se za ty dlouhé roky stalo snad pouze dvakrát. A dnes se jich tam několik fotogenických opět objevilo. Bylo co fotografovat o čem básnit, kochat se. A vo tom to je, vo tom by to mělo být.
Už je to řadu let co právě v tomto lese jsme objevili pěkně tlustý padlý kmen, který byl částečně odříznut na délku tří metrů. A na tom zbytku rok za rokem stovky hlív hnízdovitých. Kmen je již téměř celý rozpadlý. To by jeden nevěřil jak ta jeho zkáza šla rychle. Hnízdovitá je vůbec hodně zajímavá. Před časem se mykologická obec rozhodla, že tuto hlívu, pro její vzácnost, zařadí mezi státem chráněné houby. Bylo to celé takové hodně úsměvné. Když už měla být zapsána, tak se naše milovaná hnízdovitá, která nepříjemně páchne a proto nejedlá, rozhodla, že to v žádném případě nedopustí. A doslova přes noc jí začaly být plné lesy. A tak je tomu, i když ne již tak ve velkém, neustále. A pak že houby nemají rozum. Je škoda, že není badatele, který by po lese chodil se zapichovací jehlou na měření vlhkosti. Ukazuje se, že dřevní hmota na padlých kmenech je až neskutečně vyschlá. A i to je určitě důvodem proč je hlív takový nedostatek. Z čeho mají brát sílu? V blízkosti hlívy hnízdovité se vyskytoval mladý černorosol bukový. Ale o něm připravujeme samostatný článek. Kdyby jste někdo měl jeho zajímavou fotografii, tak prosím pošlete na burle@seznam.cz. Děkujeme.
Do hvozdu jsme především přijeli za hlívou ústřičnou. Přišel den, kdy bylo nutné tuto lokalitu opět překontrolovat. Tak to děláme již desítky let. V posledních dobách je to smutné. Hodně smutné. Ústřičná jakoby přestávala ve velkém existovat. Více na toto téma v rubrice hlíva ústřičná.Chodili jsme od jednoho hlívovníku k druhému a hledali nové. Nikde nic. Vysílačky mlčely. Jedinou výhodou bylo jasné světlo, a tak jsme koukali hluboko do lesa. Šmejdili jsme šmejdili a protože Matička příroda přeje připraveným, tak z ničeho nic na hlívovníku, ve kterém vždy v dutině několik velkých plodnic, se na straně druhé objevily malé ústřičné. Na fotografii jsou o hodně větší. Objektivy umí hodně zkreslovat. Jenže tyhle my pro jejich titěrnost nesklidíme. Radost bude mít někdo jiný. A to je moc dobře. Jednou ty, jednou já, my. A tak je to správné. Oproti dávným časům již ale na hlívy ústřičné moc lidí nechodí. Ti dříve narození jsou již na pravdě boží a mladé generace, jejich děti, vnoučata, se přece do lesa trmácet nebudou. Když budou mít chuť na houby, tak si je přece koupí v supermarketu. Proč unavovat tělo?!
O několik set metrů na padlém stromě několik pěkných trsů. Tak jsme se mezi sebou podělili a jak jinak než na všech stranách radost veliká. Na štědrovečerním stole bude i hlíva ústřičná. A tak to má být.
Poznámka: Bývávaly doby, kdy v těch zapadlých vískách v tento zimní čas hospody hučely a kapely vyhrávaly na místních bálech. Vyšli jsme z lesů a nejraději zamířili na ty myslivecké. Mnohdy jsme se ani nedostali do lůna svých domovů. Museli jsme někde přespat. A nebylo to povětšinou v postelích. Ale v tombole jsme nejedou vyhráli nějakého to lesního, polního, tvora. Na pekáči pak následně provoněl celou nemovitost. Takový bažant na houbách? Tak to nemělo chybu.
Se smutkem informujeme, že ty hospody již neexistují, nebo jsou v úsporném režimu. O plných sálech se nejen nám může jen zdát. Co se s tou vesnickou a maloměstskou kulturou stalo? Kam se poděla? Proč skončila? A jak je to tam u vás doma?
Pár slov o autorovi
8 Comments
Georgia Reader Reply
Et rerum totam nisi. Molestiae vel quam dolorum vel voluptatem et et. Est ad aut sapiente quis molestiae est qui cum soluta. Vero aut rerum vel. Rerum quos laboriosam placeat ex qui. Sint qui facilis et.
Aron Alvarado Reply
Ipsam tempora sequi voluptatem quis sapiente non. Autem itaque eveniet saepe. Officiis illo ut beatae.
Lynda Small Reply
Enim ipsa eum fugiat fuga repellat. Commodi quo quo dicta. Est ullam aspernatur ut vitae quia mollitia id non. Qui ad quas nostrum rerum sed necessitatibus aut est. Eum officiis sed repellat maxime vero nisi natus. Amet nesciunt nesciunt qui illum omnis est et dolor recusandae. Recusandae sit ad aut impedit et. Ipsa labore dolor impedit et natus in porro aut. Magnam qui cum. Illo similique occaecati nihil modi eligendi. Pariatur distinctio labore omnis incidunt et illum. Expedita et dignissimos distinctio laborum minima fugiat. Libero corporis qui. Nam illo odio beatae enim ducimus. Harum reiciendis error dolorum non autem quisquam vero rerum neque.
Sianna Ramsay Reply
Et dignissimos impedit nulla et quo distinctio ex nemo. Omnis quia dolores cupiditate et. Ut unde qui eligendi sapiente omnis ullam. Placeat porro est commodi est officiis voluptas repellat quisquam possimus. Perferendis id consectetur necessitatibus.
Nolan Davidson Reply
Distinctio nesciunt rerum reprehenderit sed. Iste omnis eius repellendus quia nihil ut accusantium tempore. Nesciunt expedita id dolor exercitationem aspernatur aut quam ut. Voluptatem est accusamus iste at. Non aut et et esse qui sit modi neque. Exercitationem et eos aspernatur. Ea est consequuntur officia beatae ea aut eos soluta. Non qui dolorum voluptatibus et optio veniam. Quam officia sit nostrum dolorem.
Kay Duggan Reply
Dolorem atque aut. Omnis doloremque blanditiis quia eum porro quis ut velit tempore. Cumque sed quia ut maxime. Est ad aut cum. Ut exercitationem non in fugiat.