VáclavBurle

České botanické názvosloví je rozmanité. V rodovém či druhovém názvu často figurují ptáci, savci i hmyz. Začněme opeřenci. Ptačinců u nás roste několik druhů a hojná je i vikev ptačí. Třešeň ptačí je v době květu nepřehlédnutelná. Naše nejvyšší kapradina (dorůstá i přes dva metry) má název hasivka orličí. Roztroušeně v České republice roste orlíček obecný a žluťucha orlíčkolistá. Jestřábníků u nás roste přes sto druhů a jejich určení bývá mnohdy obtížné. Roste u nás vraní oko čtyřlisté, vranec, vraneček a vraní nožka. A také nitrofilní vlaštovičník. Silně ohroženým druhem je vstavač kukačka. Mochnu husí najdeme kolem komunikací ošetřovaných v zimním období posypovou solí - nejde jen i nitrofilní druh, ale také o fakultativní halofyt. Nesmíme zapomenout na vrabečnici roční, jediný druh rodu, na teplomilný kakost holubičí, pumpavu čapí a jeřábí. Vzácně u nás roste kapradina pérovník pštrosí.

Pojďme k savcům. Zajíc se lišce snaží v přírodě zdaleka vyhnout, avšak ostřice liščí a ostřice zaječí rostou na některých zamokřených stanovištích společně. Vzácný je jedovatý oměj vlčí mor, hojný je naopak vlčí mák a vlčí bob mnoholistý původem ze Severní Ameriky. Kandík psí zub je u nás raritou, mařinku psí můžeme vidět velmi často na slunných stráních a pýr psí i violka psí jsou rostliny zcela běžné. Česnek medvědí se v poslední době stal velmi žádaným a medvědice lékařská, stálezelený keřík s červenými plody je v české přírodě už vzácností. Vzácná kapradina jelení jazyk celolistý má několik lokalit např. v Moravském krasu a smldník jelení se vyskytuje hlavě v moravském termofyku. Název odvozený od srnce v českém botanickém názvosloví nenajdeme, ale Slováci pro naši věsenku nachovou používají název srnovník purpurový. To proto, že listy stínomilné věsenky rády okusují srny. Málokdo má rád myši. Myší ocásek nejmenší z čeledi pryskyřníkovitých je druhem stále vzácnějším, občas je pozorován na dně vypuštěných rybníků. Naopak tráva mrvka myší ocásek má lokálně značnou tendenci šířit se na plochy, kde nikdy nerostla. Ječmen myší je stálou součástí travnatých lemů kolem komunikací hlavně ve městech a chlupáček myší ouško je ohroženým taxonem. Kozinců roste v ČR 7 druhů. Nejhojnější je kozinec sladký, vzácný je kozinec písečný, kozinec drsný u nás vyhynul. Žlutě kvete kozí brada luční i východní. Kozlík lékařský je známá léčivka, tetlucha kozí pysk je jedovatá bylina s listy připomínající petržel. Jazýček kozlí roste snad nejblíže ve Středomoří. Roste u nás šanta kočičí, kostřava ovčí, volovec vrbolistý, prasetník kořenatý, i kravinec španělský. Známe několik druhů krtičníků. Exotickou faunu evokují velbloudník tenkokřídlý, pískomilný druh známý z okolí Bzence a v zahrádkách pěstovaná východoasijská lilie tygrovaná.

Štíry připomíná štírovka a štírovník. A hady? Známé je rdesno hadí kořen, až metr vysoká bylina vlhkých stanovišť, dva druhy hadinců, hadí mord šedý, který navzdory názvu má žluté úbory, hadí mordec a silně ohrožená hadilka obecná. Pokud byste chtěli vidět zmijovec, který je původní v deštných pralesech Asie, tak nádherný exemplář je v liberecké botanické zahradě. Co se týče hmyzu, nelze opomenout naše tořiče: kriticky ohrožený t. hmyzonosný, vzácný t. včelonosný, čmelákovitý a pavoukonosný. Představu nepříjemného hmyzu navozují názvy rostlin divizna švábovitá, blešník, štěničník a ploštičník.