VáclavBurle

Lištička pomerančová je drobnější lupenitá houba, rostoucí velmi hojně na dřevě ponořeném v zemi. Někdy jednotlivě, ale většinou ve skupinách. Roste s oblibou na místech narušených těžbou či jinými lesními pracemi. Má nálevkovitý, 15 až 40 mm široký klobouk, který je na omak kožovitý, tenký, oranžový až žlutooranžový. Naspodu má husté oranžové až téměř červené, žebrovité lupeny. Pokud si ji někdo splete s liškou obecnou (Cantharellus cibarius), pozná svůj omyl, jakmile na houbu sáhne. Lištička má měkké plodnice, liška obecná je pevná a tvrdá. Do mykologické literatury uvedl lištičku pomerančovou rakouský přírodovědec Franz Xaver von Wulfen v roce 1781, když našel její plodnice v lesích v okolí Klagenfurtu (Jacquin, 1781).

Základní barva je mrkvově oranžová, meruňková nebo pomerančová, ale vytváří několik odlišných forem, z nichž nejznámější je var. albida s bělavým kloboukem a bělavými lupeny a var. atrotomentosa, s hnědým, až tmavě hnědým kloboukem. Třeň je až 60 mm dlouhý, válcovitý, žlutooranžový, často zakřivený, zpočátku plný a ve stáří dutý. Dužnina je měkká, pružná, světle oranžová, bez výrazné vůně a má natrpklou chuť. Roste velmi hojně od září až do prosince. Vyskytuje se od nížiny do hor na zemi v jehličnatých i smíšených lesích, s oblibou na starých pařezech nebo ležících kmenech borovic a smrků porostlých mechem. Nevadí ji tolik sucho, takže někdy ji nalezneme ve velkém množství i tehdy, když jiné houby kvůli suchu nerostou. Je rozšířena po celé Evropě a Severní Americe (Guzmán, 1973). Mezi další místa, kde byla lištička zaznamenána, patří Afrika (Ambali et al., 2008), Střední a Jižní Amerika, severní Asie, Austrálie a Nový Zéland (Roberts a Evans, 2011).

Poštovní službě karibského ostrovního státu Antigua a Barbuda se lištička pomerančová tak zalíbila, že si ji dala i na poštovní známku. Houba může růst také na štěpkách používaných v zahradnictví a krajinářství, a tak se klidně může objevit i na vaší zahradě, když štěpku nasypete do míst, kde se tento materiál používá.

Pro své "varovné" červeno-oranžové zabarvení byla houba považována za jedovatou, ale nebyly v ní nalezeny žádné nebezpečné látky. Je tedy jedlá nebo jen málo jedovatá, ale bez zvláštní chuti a vůně. Dá se ale přidat do směsi hub, pokud nejsou žádné lepší. Raději to ale ani nezkoušejte, u některých lidí byly zaznamenány zažívací potíže (Lindgren, 2003).

V kuchyni tedy s lištičkou pomerančovou žádný zázrak neuděláme, ale možná se jednou stane zdrojem bioaktivních látek, které by mohly nalézt uplatnění v různých oblastech lidské činnosti. Jsou to zejména enzymy rozkládající dřevní hmotu (Kinnunen et al., 2017), insekticidně účinné látky (Wang et al., 2002), ergosterol a peroxyergosterol (Nowak e al., 2016), antibakteriálně účinné fenoly (Nowacka et al., 2015) a další.

Ambali SF, Mamman M, Adaudi AO, Esievo KA, Ibrahim ND, Abubakar MS. Toxicological screening of lyophilized extract of some Nigerian wild mushrooms in mice. Pakistan J Biol Sci. 2008; 11(3): 398-403.

Guzmán G. Some distributional relationships between Mexican and United States mycofloras. Mycologia. 1973; 65(6): 1319-1330

Jacquin NJ. Miscellanea Austriaca ad Botanicum, Chemiam et Historiam Naturalem Spectantia (in Latin). 2. Vienna, J.P. Kraus. 1781; p. 101; plate 14:3

Kinnunen, A., Maijala, P, Arvinen, P., & Hatakka, A. Improved efficiency in screening for lignin-modifying peroxidases and laccases of basidiomycetes. Current Biotechnology, 2017; 6(2), 105-115.

Lindgren J. Theory for why "edible" mushrooms make some people sick. Bull Puget Sound Mycol Soc. 2003; (392): 1.

Nowacka N, Nowak R, Drozd M, Olech M, Los R, Malm A. (2015). Antibacterial, antiradical potential and phenolic compounds of thirty-one polish mushrooms. PLoS One, 2015; 10(10): e0140355.

Nowak R, Drozd M, Mendyk E, Lemieszek M, Krakowiak O, Kisiel W, Szewczyk K. A new method for the isolation of ergosterol and peroxyergosterol as active compounds of Hygrophoropsis aurantiaca and in vitro antiproliferative activity of isolated ergosterol peroxide. Molecules, 2016; 21(7), 946.

Roberts P, Evans S. The Book of Fungi. Chicago, Illinois: University of Chicago Press. 2011; p. 164. ISBN 978-0-226-72117-0

Wang M, Triguéros V, Paquereau L, Chavant L, Fournier D. Proteins as active compounds involved in insecticidal activity of mushroom fruitbodies. J Econom Entomol. 2002; 95(3): 603-607.