VáclavBurle

Radoslav Patočka | Květnatec Archerův

K napsání tohoto článku mě vedla nedávno získaná informace, kterou lze stručně interpretovat do podoby "jedna paní povídala, že od jiné paní slyšela, že její známá má sestru, která se přátelí s jinou ženou a ta na louce viděla ležet něco, co určitě nebylo z tohoto světa." Viděla prý podobnou potvoru v hororovém filmu. "Nehýbala se, byla červená a strakatá, plná slizu a smrděla," upřesnila. Vyčerpávající informaci ukončila sdělením, že nálezkyně se polekala do té míry, že se málem roznemohla.

Dalších podrobností uvedeného typu vás ušetřím. Potvrdilo se (bohužel až po dvou dnech), že šlo o louku v katastru obce Dolní Loučky na Žďársku, na které neležel, ale rostl exotický květnatec Archerův (Clathrus archeri (Berk.) Dring. Po již zmíněných dvou dnech zůstala z "příšery z vesmíru" jen červenavá hnijící hmota kašovité konzistence a jedno zdeformované rameno. Nebudu se zabývat popisem houby (snad jen poznámka, že počet ramen připomínajících chapadla chobotnice bývá proměnlivý. Nejčastěji jich bývá 5, mnohé mají 4, 6, 7 nebo 8), ale historií i současností jejího výskytu.

Květnatec Archerův je půvdní v Austrálii a Tasmánii. Výtrusy hadovkovité houby, která připomíná malou červenou chobotnici nebo nějaký exotický květ se dostaly lodní dopravou do Evropy. Mykologové předpokládají, že to bylo s ovčí vlnou, která se do Evropy dovážela v žocích ve velkém množství. Zde byl květnatec poprvé nalezen ve francouzských Vogésách v roce 1914. V Německu byl zaznamenán v roce 1940 a o dva roky později ve Švýcarsku. První nález z našeho území se datuje do roku 1962. Podivná plodnice vyrůstala v travnatém okraji smrčiny v údolí Dobročovského potoka na Lhenicku v okrese Prachatice.

Následovaly další nálezy, např. v roce 1967 se květnatec objevil na několika lokalitách v okolí Hojsovy Stráže na Klatovsku. Následoval postup směrem na východ. Nehodlám text zahltit letopočty a tak poslední: v roce 1986 byl ve větším počtu zaznamenán na Vsetínsku. Přímo v Praze byl zjištěn na břehu potoka Botič a bohatá populace také v Průhonickém parku. Květnatec Archerův se objevuje obvykle ve skupinách od května do října na substrátech jako je vrstva kyselého humusu, tlející sláma, stará mulčovací kůra, a podobně.

Výstřižky s údaji o výskytu květnatce publikované v denním tisku soustřeďuji od roku 2001 v archivu. Místa výskytu bývají často velmi neobvyklá: každoročně vyrůstá na menší ploše v areálu ostravské zoologické zahrady. Protože nad takovou podivností návštěvníci kroutili hlavami, umístilo tam vedení Zoo Ostrava tabulku s obrázkem a popisem houby. Nápis zní "Co to tu roste a smrdí?" U obce Šatov na jihu Moravy vyrost květnatec v plechovém barelu sloužícím pro zásobu dešťovky. Voda v něm vyschla, zůstala jen vlhká vrstvička nečistot s mechem, na které se pěti rameny rozvíral krásně červený květnatec. Za raritní místo, kde rostl, považuji roky nečištěnou rýnu jedné z chat v rekreační oblasti "Šárka" u Heroltic na Tišnovsku. Tamní exemplář měl ramen dokonce sedm. Majitel ve snaze chovat se ekologicky houbu vyjmul a přesadil pod smrček zahrady chatu obklopující. Druhý rok ani ten další však květnatce nebylo. Pod smrčkem se mu prostě nelíbilo. Pokud najdete květnatec Archerův na nějakém podobném, neobvyklém místě, neváhejte se podělit s čtenáři tohoto blogu.