VáclavBurle

Krásnorůžek lepkavý je saprotrofní houba z řádu kropilkotvaré (Dacrymycetales), která není k jídlu, ale k ozdobě. Na krásnorůžku si neceníme jeho chuť, ale jeho krásu. Jeho jasně žluté až oranžové, keříčkovitě větvené plodnice dokážou v kontrastu s prostředím ve kterém roste, vytvořit úchvatný obraz. Jen se podívejte na dvě fotografie Romana Szpuka, českého básníka, spisovatele, ale především vynikajícího fotografa, který tuto houbu nasnímal v říjnu 2016 na Šumavě.

Foto: Roman Szpuk

Nadzemní část plodnice, která je vysoká jen 30 až 70 mm, vyrůstá z mnohem delšího kořenovitého oddenku. Ten je dlouhý až 300 mm a představuje vlastně třeň houby. Prorůstá substrátem a z jeho bělavé báze, která je těsně nad zemí, vyrůstá nadzemní část. Ta je tvořena hladkými, válcovitými větvičkami, které jsou za vlhka slizké a mají zlatožlutou barvu, v sušším období jsou spíše oranžově žluté. Je však nutné dodat, že vzácně se objevuje i albinická, čistě bílá forma krásnorůžku lepkavého (Reid, 1988). Houba má pružnou, chrupavčitou dužninu, která má při vyschnutí strukturu rohoviny, ale po opětovném zvlhnutí se pružná konzistence obnovuje a houba pokračuje v růstu. To je jeden z důvodů, proč krásnorůžek roste prakticky po celý rok. V největším množství se ale objevuje v létě a na podzim. Roste na pařezech a na odumřelých kořenech jehličnatých stromů, především smrků. Pro svůj růst potřebuje silně zetlelé dřevo, takže občas to vypadá, že vyrůstá z lesní půdy. Je rozšířen v mírném až subpolárním pásu celé severní polokoule. Roste v Evropě (Ambrosio et al. 2018), ale také v Turecku (Akata et al., 2018), Indii nebo Novém Zélandu (Shirouzu et al., 2017).

Krásnorůžek lepkavý je možno zaměnit za některé další druhy. Velmi podobný mu je vzácnější a poněkud menší krásnorůžek rohovitý (C. bornea), nebo zbarvením podobný, ale tvarem odlišný a velmi vzácný krásnorůžek smržovitý (C. glossoides). Dva posledně uvedené nemají plodničky rozděleny na plodnou a sterilní část. Vzácně můžeme vidět i krásnorůžek lopatkovitý (C.pallidospathulata), který bývá zpravidla bledě žlutavý. Spolehlivě se dají rozlišit pouze mikroskopováním. Nicméně jeden způsob jak uvedené druhy rozlišit tady je. Krásnorůžek lepkavý vyniká neuvěřitelnou pružností. Jeho "větvičky" můžeme mnohokrát ohnout o 180 stupňů, aniž by se poškodily. Mykologové takový způsob určování jistě prominou. Je sice netradiční, ale zcela spolehlivý.

Zabarvení plodnic krásnorůžku lepkavého má na svědomí přítomnost karotenových barviv, zejména β-karotenu. β-karoten hraje v lidském těle důležitou úlohu jako antoxidant a současně jako prekurzor vitaminu A. Z jedné molekuly β-karotenu vznikají v našem těle dvě molekuly vitamínu A. Při nedostatku β-karotenu se zvyšuje riziko rakoviny a klesá celková obranyschopnost organismu. Významnou roli hraje β-karoten také při ochraně kůže proti poškození nadměrným sluněním. Není proto divu, že zájem o β-karoten je velký a nejvíce jej spotřebuje medicína a kosmetický průmysl. Při hledání jeho vhodných zdrojů neušel pozornosti výzkumníků ani krásnorůžek lepkavý. Plodnice krásnorůžku lepkavého však obsahují i další biologicky významné látky (Muszyńska a Sułkowska-Ziaja, 2012b). Kromě polysacharidů s protinádorovým účinkem (Ohstuka et al., 1973), perodukuje tato houba také nezvykle širokou škálu nízkomolekulárních derivátů indolu, které hrají důležitou úlohu při udržování lidského zdraví: L-tryptofan, 5-hydroxytryptofan, 5-methyltryptofan, serotonin, melatonin, tryptamin, kyselina kynurenová, kyselina indoloctová a další (Muszyńska a Sułkowska-Ziaja, 2012a). Tyto sloučeniny hrají v těle člověka úlohu antioxidantů, tkáňových hormonů a neurotransmiterů a mají významné antidepresivní a protinádorové účinky. Např. serotonin je dlouho znám jako látka hrající úlohu regulátoru spánku, tělesné teploty, nálady, dozrávání a regenerace mozkových buněk a současně i zpomalovač jejich stárnutí. Přispívá také k celkovému posilování imunitního systému (Mohammad-Zadeh et al., 2008).

Akata I, Kabaktepe Ş, Sevindik M, Akgul H. Macrofungi determined in Yuvacık Basin (Kocaeli) and its close environs. Kastamonu Uni., Orman Fakültesi Dergisi, 2018; 18 (2): 152-163.

Ambrosio E, Cecchi G, Zotti M, Mariotti MG, Di Piazza S, Boccardo F. An annotated checklist of macrofungi in broadleaf Mediterranean forests (NW Italy). GORDON NATURAL AREA BIODIVERSITY STUDIES DOCUMENTS 2018; 53(2): 1109.

Mohammad-Zadeh LF, Moses L, Gwaltney-Brant SM. Serotonin: a review. J Vet Pharmacol Ther. 2008; 31(3): 187-199.

Muszyńska B, Sułkowska-Ziaja K. Analysis of indole compounds in fruiting bodies and in mycelia from in vitro cultures of Calocera viscosa (Basidiomycota). Acta Mycol.2012a; 47 (1): 57-64.

Muszyńska B, Sułkowska-Ziaja K, Ekiert H. An antioxidant in fruiting bodies and in mycelia from in vitro cultures of Calocera viscosa (Basidiomycota)--preliminary results. Acta Pol Pharm. 2012b; 69(1): 135-138.

Ohstuka S, Ueno S, Yoshikumi C, Hirose F, Ohmura Y, Wada T, Fujii T, Takahashi E. Polysaccharides having an anticarcinogenic effect and a method of producing them from species of Basidiomycetes. UK Patent 1331513, 1973.

Reid DA. Calocera viscosa var. cavarae, a white variant of the species new to Britain. Trans British Mycol Soc. 1988; 91(4): 705-707.

Shirouzu T, Hosaka K, Nam KO, Weir BS, Johnston PR, Hosoya T. (2017). Phylogenetic relationships of eight new Dacrymycetes collected from New Zealand. Persoonia: Molecular Phylogeny and Evolution of Fungi, 2017; 38: 156.