VáclavBurle

Donedávna jsem houbu kotrč kadeřavý (Sparassis crispa), parazitující na bázích a kořenových nábězích borovic (Pinus) znala pouze z učebnic mykologie a z atlasů. Když jsem ji začátkem září v roce 2014 našla, ve smíšeném porostu v lesní trati "Hranečník" v katastru obce Veverská Bítýška, vzbudil nález moji pozornost. Více než houbu připomínal kotrč jakýsi podivný, hustý, zdálky nápadný keřík nebo korálový trs. Tato houba, která dosahuje velikosti 10 - 20 cm, vzácně až 40 cm a může vážit i více než 1 kilogram (vzácně i více než 4 kg), v průměru bývá kulovitá nebo mírně oválná. Při bližší prohlídce mě upoutala skutečně nápadná podobnost s korálovým trsem nebo prozaičtější srovnání s hlávkou květáku. Moji představivost umocňovala skutečnost, že kotrč vyrůstal prakticky u země, měl kratičký, avšak silný třeň,který se rozvětvoval na malé, ploché, husté, zprohýbané, zkroucené a na konci roztřepené "větvičky". Barva nalezeného exempláře byla světle žlutá - krémová. Dužnina byla tužší, bílá a vůní i chutí maličko připomínala oříšky.

Kotrč kadeřavý je poměrně málo rozšířená jedlá a chutná houba, která fruktifikuje od července do října. Literární údaje zmiňují kromě výskytu na borovici (Pinus) ještě jiné jehličnaté stromy, obvykle modřín (Larix), ovšem jen výjimečně. Houba žije saprotroficky a mezi lidmi byla kdysi velice oblíbená, o čemž svědčí i řada lidových názvů. Na Ostravsku jí říkají "beraní kule", v okolí České Třebové "beranice", na Nymbursku je kotrč kadeřavý znám jako "bílá kotrč", na Táborsku "diviš", kolem Domažlic říkají kotrči "hromada". Houbaři z Olomoucka ji znají pod názvem "kotarych" a Jihočeši zase jako "střapáč" nebo "třapáč".

Z mykologického či fytopatologického hlediska patří Sparassis mezi dřevokazné houby, působící hnědou hnilobu dřeva. Výtrusný prach je bílý. Patří do malé čeledi: kotrčovité (Sparassidaceae). Je rozšířen po celém mírném pásmu severní polokoule.

V ČR dále roste ještě mnohem vzácnější kotrč Němcův (Sparassis nemecii) a kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes). Oba zmíněné druhy mají "větvičky" tlustší, širší, na okraji rovné a nezkroucené. Odlišná je i barva. Oba druhy jsou žlutobílé až nahnědlé. Rozdíl je i v ekologických nárocích. Kotrč Němcům preferuje jednoznačně jedle (Abies), proto mu asi Slováci říkají kučierka jedlová. Kotrč štěrbákový roste na pouze kořenech a bázích buků (Fagus) a dubů (Qercus).

Pro úplnost ještě dodám, že dosud je na světě známo sedm druhů rodu Sparasis. O těch čtyřech, o kterých jsem se nezmínila jen tolik, že jde o druhy severoamerické a asijské. A úplně na závěr ještě jedna zajímavá informace - kotrče obsahují dosud málo probádané látky podporující imunitní systém a píše se i o jejich cytostatických účincích (Yoshida et al., 2012).

Z kulinářského hlediska jde i dnes o houbu velice vyhledávanou, navzdory její tužší konzistenci. Obvykle se z kotrče připravuje falešná dršťková polévka. Recept je jednoduchý. Plodnice se nakrájí na kousky, které se pak dusí na sádle s osmahnutou cibulkou a mletou paprikou. Osolená, opepřená a jíškou zahuštěná polévka je opravdovou pochoutkou.

V současné době je kotrč kadeřavý řazen mezi medicinální houby. Pokrm připravený z této houby snižuje krevní tlak, snižuje hladinu glukosy v krvi diabetiků (Thi Nhu Ngoc et al., 2018) a jak ukázala nedávná japonská studie, snižuje i množství lipidů v krvi a ukládání tuků v oblasti břicha (Takeyama et al., 2018).

Thi Nhu Ngoc L, Oh YK, Lee YJ, Lee YC. Effects of Sparassis crispa in Medical Therapeutics: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Int J Mol Sci. 2018; 19(5): pii: E1487.

Takeyama A, Nagata Y, Shirouchi B, Nonaka C, Aoki H, Haraguchi T, Sato M, Tamaya K, Yamamoto H, Tanaka K. Dietary Sparassis crispa Reduces Body Fat Mass and Hepatic Lipid Levels by Enhancing Energy Expenditure and Suppressing Lipogenesis in Rats. J Oleo Sci. 2018; 67(9): 1137-1147.

Yoshida M, Hida TH, Takeshita K, Tsuboi M, Kanamori M, Akachi N, Miura NN, Adachi Y, Ohno N. Effect of Sasa veitchii extract on immunostimulating activity of β-glucan (SCG) from culinary-medicinal mushroom Sparassis crispa Wulf.:Fr. (higher Basidiomycetes). Int J Med Mushrooms. 2012; 14(6): 537-547.