Jak se v těchto dnech houbaří v Čechách. A jak je to na Moravě?
A jak je to u vás? Rostou? A jaké druhy hub převládají. Pište pod tento článek do komentářů...
Vlna veder a sucho, jež postihly Českou republiku,
nenechává nikoho na pochybách, že s podnebím se děje něco vážného.
Výrazně překračujeme meze, na které jsme byli v minulosti zvyklí.
Proměny počasí, které byly vždy,
jsou dnes zesíleny a obvyklá rozpětí překračována.
Většině lidí je už zřejmé to, co odborníci tvrdí desetiletí:
Projevuje se globální změna klimatu,
jejíž hlavní příčinou jsou celosvětové emise oxidu uhličitého
spolu s dalšími tzv. skleníkovými plyny.
Bedřích Moldán
ekolog, exministr životního prostředí
Všechny televize a rozhlasové stanice hlásí - ROSTOU!!! Co si budeme říkat, opět je to trošilinku jinak. Redaktoři vůbec nerozlišují skladbu hub. Počítají jenom plné koše a na kvalitu plodnic nehledí. Chvályhodné ale od nich je, že se začali zajímat o povolení k prodeji těchto vynikajících darů lesa, luk a strání....
I já jsem volání televizních stanic neodolal a musel vyrazit. Ještě ale před tím jsem se pracovně ve čtvrtek ocitl na Táborsku. Na vlastní oči jsem viděl jak lidé nosí plné bramboráky. Jenže ouha. Jednalo se o suchohřiby, sem tam nějaký ten koloděj, modrák, ale po hřibech smrkových ani památky, tak jako i po ostatních druzích hub. Například holubinky jako by neexistovaly. Podle slov houbařů jich v tamějších lesích bylo na kosu. Nebylo však jediného, který by byl zdravý. Málokdo je totiž ochoten konzumovat bio houby. Tedy ty s červíky. Zajímavé je, že v koších bylo minimálně hřibů žlutomasých, pěkně česky řečeno babek. Chválíme.
Dnes v neděli, jsem vyrazil ještě za ranního šera. Měl jsem obavu abych na velkém parkovišti uprostřed hvozdu našel pro auto místo. Samozřejmě že i přesto jsem přijel pozdě. Vyrovnané řady jak na spartakiádě. Rozhlédl jsem se a zjistil, že když čumák vozidla dám více k hlavní silnici, tak mám vystaráno. A tak se také stalo. Kdybych nezaparkoval, tak jsem neměl šanci lesem brouzdat.
Vystupuji z auta a vedle se snaží zaparkovat dvě vozidla plná lidí, bylo jich dokonce více než je v papírech od auta povoleno. Myslel jsem, že jsou to Vietnamci. Pamatujete si jak jsem zde před lety napsal několik článků o jejich zdatném houbaření? Hodil jsem řeč. Byl jsem zvědav. Byli to Laosané, kteří již dlouhé roky žijí v Praze. Jenom jsem nezjistil jestli houby mají pro svojí potřebu nebo do nějakého jejich bistra, restaurace. Představte si, že všichni měli pravé české, poctivé, bramboráky. Dozvěděl jsem se například, že tam u nich rostou stejné houby. Sbírají jenom to co dobře znají. Z toho jejich mluvčího jsem moc informací nevydoloval. Bylo zřejmé, že až je nasbírají, zpracují, tak je zákaznící zkonzumují v jejich podnicích.
Hlavním mým posláním bylo překontrolovat ty dva Západní šindelovníky severské. Budou? Nebudou? Bohudík zázraky se stále dějí. Je to k nim hodně daleko, a tak jsem dlouhé hodiny pomalu pomaloučku procházel převážně třicetiletým až padesátiletým smrkovým porostem. Sem tam jsem překontroloval břízy, vlezl do mlází. Výsledek co do množství nic moc. Potkal jsem u studánky trempskou dvojici starších lidí, on a ona, kteří tam přespali. Na otázku, jestli rostou odpověděli, že jsou i hřiby smrkové a popsali kde je u cesty viděli. Později čistě náhodou jsem na ně narazil a s velkou radostí i vložil do košíku.
Horší byl návrat. I když jsem se pohyboval v polesí kam televizní houbař zas tak moc nezabrousí, sem tam jsem. čím víc jsem se blížil k hlavní silnici, potkával turisty. Když viděli můj z poloviny naplněný košík, tak nebyla řeč o ničem jiném než o houbách. Vždycky z nich vypadlo, že z druhé strany silnice lidé nosí plné koše. Byl jsem hodně, ale hodně zklamaný. Já téměř nic a oni televizní plné koše. Jsem to ale houbařský břídil. To trvalo jen do doby než jsem si na parkovišti jejich nálezy mohl prohlédnout.
Převládaly babky, hřiby žlutomasé. Co je nejhorší, nejvíce tam bylo ne těch mladých, pevných, ale naopak i téměř přestárlých, popraskaných, plných nedohubu zlatovýtrusného. Znalí vědí o čem mluvím. Následoval suchohřib, který v dobrém stavu. Ani jeden hřib smrkový, sem tam jeden, dva, koloděje. A to bylo vše. Smutný výsledek. Pravdou je, že ostatní houby, jako například holubinky, nerostou.
Pojďme se podívat na mojí skladbu do více než poloviny zaplněného košíku. Více než deset hřibů smrkového v různých velikostech. Našel jsem i několik zdravých, mladých, trsů hlívy plicní. Sem tam hřib hnědý, ale vzal jsem i několik mladých tvrdých nepopraskaných babek. Pouze jeden mrňavý koloděj. Nedávno jich byli plné lesy a nyní nic. Místy bylo, přehnaně řečeno, i nemálo klouzků sličných. Některé byly už nastojato v uschlém stavu. Kdybych byl mladší a hlavně krásnější, tak bych jimi naplnil koš. Bohužel, v mém věku před rakví, už mám problém se neustále ohýbat, poklekávat a s tím už bohužel nic neudělám. Ty návaly jsou hodně nepříjemné. Když chodím s rodinou, se známými, tak je to jiné. Jenom postávám a říkám, tady, a ještě tam. Oni přicházejí, sbírají a vkládají i do mého koše. Tak tento způsob houbaření nemá chybu...
Po večeři jsem si pustil televizní zprávy. Přepínal jsem ze stanice na stanici a měl jsem štěstí, že vždy jsem se strefil. Moderátoři a moderátorky se unášeli povídáním jak se houbařům v lesích daří. Vše dokumentovali ukázkami plných košů. Jenže kdo ví, umí, to jejich nadšení viděl jinak. Tak jak napsaáno výše. Převládaly babky, tedy houby, které jsou pro kuchyňské zpracování tím nejhorším. Nevím jak vám, ale do mé kuchyně mají vstup přísně, až na výjimky, zakázán. Nebylo by od věci aby jste do komentářů pod tímto článkem pro informaci napsali, jestli tam u vás byla skladba hub jiná. Byla nebyl nebyla?!
Televize je třeba pochválit, že se věnovali prodejcům hub. Redaktoři zjišťovali, zda mají k prodeji potřebná povolení. Ta například vydává každoročně, ve dvou cyklech, po přezkoušení i Česká mykologická společnost. Výsledek? Jedním slovem napsáno - průser. Velký průser. Povolení se u prodejců nekonají. Možná až na několik málo výjimek. Ještě štěstí, že lidé ty své houby znají a snad by si žádnou jedůvku nezakoupili. Ale jak se říká - nikdy neříkej nikdy.
Televize ukáhala na pultu v tržništi i několi obrovských vatovců, nově pýchavek obrovských. Na první pohled bylo zřejmé, že jsou již zahnědlé, tedy pro kuchyň nevhodné. Chudák ten, který si je zakoupil. Musel být následně u sporáku hodně nemile překvapen. Více na toto téma zde na blogu v rubrice pýchavka obrovská.
A jak jste si zatím zahoubařili vy? Napište, ať svými zážitky potěšíte i nás ostatní. Tento blog je vám plně k dispozici....
Pár slov o autorovi
8 Comments
Georgia Reader Reply
Et rerum totam nisi. Molestiae vel quam dolorum vel voluptatem et et. Est ad aut sapiente quis molestiae est qui cum soluta. Vero aut rerum vel. Rerum quos laboriosam placeat ex qui. Sint qui facilis et.
Aron Alvarado Reply
Ipsam tempora sequi voluptatem quis sapiente non. Autem itaque eveniet saepe. Officiis illo ut beatae.
Lynda Small Reply
Enim ipsa eum fugiat fuga repellat. Commodi quo quo dicta. Est ullam aspernatur ut vitae quia mollitia id non. Qui ad quas nostrum rerum sed necessitatibus aut est. Eum officiis sed repellat maxime vero nisi natus. Amet nesciunt nesciunt qui illum omnis est et dolor recusandae. Recusandae sit ad aut impedit et. Ipsa labore dolor impedit et natus in porro aut. Magnam qui cum. Illo similique occaecati nihil modi eligendi. Pariatur distinctio labore omnis incidunt et illum. Expedita et dignissimos distinctio laborum minima fugiat. Libero corporis qui. Nam illo odio beatae enim ducimus. Harum reiciendis error dolorum non autem quisquam vero rerum neque.
Sianna Ramsay Reply
Et dignissimos impedit nulla et quo distinctio ex nemo. Omnis quia dolores cupiditate et. Ut unde qui eligendi sapiente omnis ullam. Placeat porro est commodi est officiis voluptas repellat quisquam possimus. Perferendis id consectetur necessitatibus.
Nolan Davidson Reply
Distinctio nesciunt rerum reprehenderit sed. Iste omnis eius repellendus quia nihil ut accusantium tempore. Nesciunt expedita id dolor exercitationem aspernatur aut quam ut. Voluptatem est accusamus iste at. Non aut et et esse qui sit modi neque. Exercitationem et eos aspernatur. Ea est consequuntur officia beatae ea aut eos soluta. Non qui dolorum voluptatibus et optio veniam. Quam officia sit nostrum dolorem.
Kay Duggan Reply
Dolorem atque aut. Omnis doloremque blanditiis quia eum porro quis ut velit tempore. Cumque sed quia ut maxime. Est ad aut cum. Ut exercitationem non in fugiat.