VáclavBurle

Hvězdovky (Geastrum) tvoří početnou a tvarově zajímavou skupinu hub, které jsou ale pro většinu houbařů neznámé. Praktické houbaře omlouvá, že hvězdovky jsou poměrně vzácné, v přírodě pro malou velikost snadno přehlédnutelné, ale hlavně: nejsou jedlé. I když v komentářích ke svým článkům často nacházím dotaz na to, zda je houba jedlá, pevně věřím tomu, že konzumace není jediným důvodem zájmu veřejnosti o houby. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé se zajímají o houby proto, že představují úžasnou skupinu organismů, o jejichž zajímavém životě, toho víme stále ještě příliš málo. PRO TUTO SKUPINU ZVÍDAVÝCH ČTENÁŘŮ PÍŠU SVÉ ČLÁNKY na tento blog a z jejich reakce vidím, že někteří to i oceňují.

Hvězdovky rostou obvykle na holé zemi. Nejprve vyroste pod zemí kulovitá plodnice a ta když dozraje, praskne a rozdělí se na několik dužnatých laloků, které se vyklene a vynesou vnitřní plodnou část zvanou teřich na povrch země. Teřich je tenký, papírovitý a sedí uprostřed hvězdicovitě rozložených laloků. U některých druhů hvězdovek je teřich připojen k lalokovité části různě dlouhou stopkou. Laloky bývají hygroskopické, takže za vlhka jsou rozprostřené a za sucha se zatahují dovnitř. Když plodnice hvězdovky dozraje, na temeni teříchu se protrhne kruhovité ústí, kterým jsou do ovzduší vypouštěny výtrusy. Výtrusný prach je tmavý a šlápneme-li (omylem) na plodnici, objeví se oblak výtrusů. Vyprázdněná hvězdovka vyschne a díky tuhosti kožovité plodnice může na svém stanovišti dlouho. Chodíte-li na procházky do lesa i v zimním období, můžete na chráněných místech bez sněhu nalézt vysušené plodnice hvězdovek. Čerstvé hvězdovky se objevují v létě a mohou tak v lese vydržet celý rok (Zamora et al., 2014).

Pro zvídavé čtenáře píši i článek o hvězdovce Pouzarově (Geastrum pouzarii). Z těch přibližně 50 známých hvězdovek jsem vybral právě tu Pouzarovu proto, že ta ve svém druhovém jménu odkazuje na významného českého mykologa, na jehož počest byla pojmenována (Kotlaba, 1970). Zdeněk Pouzar, rodák z Říčan u Prahy, je světově proslulý český mykolog, který získal uznání i ve světě. Tuto hvězdovku jsem vybral také proto, že je to jedna z nejvzácnějších hub, které u nás rostou. Pravděpodobnost, že se s ní v lese setkáte je malá, ale když o ní nebudete vědět, ani nepoznáte, s jakou raritou jste se potkali. Tato hvězdovka byla dlouhou dobu dokonce považována za český endemit, ale později byla objevena také na několika málo místech v Evropě (Švýcarsko, Španělsko). Roste na výslunných skalnatých svazích ve společnosti rozchodníku.

Mladá plodnice hvězdovky Pouzarovy má kulovitý tvar o průměru kolem 25 mm a po dozrání rozpukne do 6-12 cípů masově načervenalé barvy, které se rozloží až do velikosti 55 mm. Teřich má zprvu bělavě šedou barvu, vypadá jako pomoučený a spočívá na 1-2 mm dlouhém krčku. Kruhové ústí na vrcholu teřichu má zřetelné ohraničení. Fotografii hvězdovky Pouzarovy jsem si vypůjčil z internetových stránek. Čtenářům přeji, aby byli při hledání této houby úspěšnější než já a připomínám jim, aby nezapomněli poslat hezkou fotografii na http://www.burle.blog.cz. Pražákům mohu napovědět, aby hledali v Dalejském údolí (údolí Dalejského potoka od Řeporyj k soutoku s Prokopským potokem). V bakalářské práci Simony Čábelové jsem se dočetl, že tam hvězdovka Pouzarova roste (Čábelová, 2015).

Čábelová S. Dalejské údolí jako lokalita školních exkurzí. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií. Praha, 2015.

Kotlaba F. Studie o hvězdovce Pouzarově - Geastrum pouzarii V. J. Staněk. Česká mykologie. 1970.

Zamora JC, de Diego Calonge F, Hosaka K, Martín MP. Systematics of the genus Geastrum (Fungi: Basidiomycota) revisited. Taxon, 2014; 63(3): 477-497.

Hvězdovka Pouzarova. Foto Mgr. Lucie Zíbarová, MYKOLOGIE.NET (http://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/gasteromycetes/item/865-geastrum-pouzarii.).