VáclavBurle

Přírodní rezervace Ploník na východním okraji obce Černovice na Blanensku dostala název podle mohutného porostu mechu ploníku obecného. Mokřad s vrchovištěm leží v pramenné oblasti Chlébského potoka v nadmořské výšce cca 540 metrů a má plochu 26 hektarů. Území s četnými drobnými tůňkami a rašeliništi bylo v roce 1988 vyhlášeno za přírodní rezervaci, neboť jde o krajinářsky, botanicky i zoologicky významný ekosystém. Kromě mechu ploníku obecného (Polytrichum commune), který je naším nejvyšším mechem (až 50 cm) se zde vyskytuje např. 5 druhů rašeliníku (Sphagnum), borůvka (Vaccinium), vřes obecný (Calluna vulgaris), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a stařinec potoční (Tephroseris crispa). V počtu do 20 exemplářů se na okrajích rezervace objevuje každoročně prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a několik rostlin vzácnějšího prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii). Voda přitahuje vážky (15 druhů) a obojživelníky (2 druhy).

A houby? Platí, že velká většina hub rostoucích na rašeliništích má subtilní, nejedlé plodnice. Mnohé sledují výrazný ekologický gradient mezi okrajem a centrem rašeliniště s výraznou preferencí ke středu. Podle informace z odboru životního prostředí v Blansku bylo v PR Ploník zaznamenáno cca 50 makromycetů a uvedený počet není určitě konečný. Rozhodně jde o mykologicky cennou rašeliništní lokalitu. Druhová pestrost a četnost mykobioty je výrazně odvislá od stavu mechového patra. Relativně hojná je zde polnička bažinná (Agrocybe pa-ludosa), až 75 mm vysoká lupenatá houbička zařazena v Červeném seznamu v kategorii EN (ohrožený druh). Strmělka mechová (Cantharellula umbonata) z čeledi čirůvkovitých je hojnější, má šedé zbarvení s namodralým odstínem. Penízovka rašeliníková (Collybia palustris) vyrůstá výhradně mezi živým rašeliníkem a je uváděna jako boreální druh. Má až 30 mm široký klobouk s malým středovým hrbolkem a je považována jako indikační druh zachovaných rašelinišť. Třepenitka prodloužená (Hypholoma elongatum) s třeňem až 150 mm vysokým, ale pouze 1 - 2,5 mm širokým roste v jižní části rašeliniště. Šířka okrově žlutého kloboučku nepřesahuje 30 mm. Výšku kolem 80 mm má hojná helmovka slizká (Mycena epipterygia) s drobným kloboučkem jako ostatní helmovky, pozornost upoutá slizký třeň. Zpravidla bývá žlutavý, někdy žlutozelený, výjimečně bílý. Voskovka vroubkovaná (Hygrocybe turunda) je barevně nejvýraznější. 8 - 30 mm široký klobouk oranžové barvy mezi rašeliníky doslova září. Stejné zbarvení má až 100 mm vysoký, tenký třeň. Jde o vzácnější, typicky rašeliništní druh.

I když jsem zmínil jen nejvýznačnější makromycety PR Ploník, je zřejmé, že jde o území druhově rozmanité. Doufejme, že tomu tak bude i nadále, protože nejen v České republice, ale v celé Evropě patří houby vázané na rašeliniště k nejohroženějším skupinám hub.