VáclavBurle

Čechratka podvinutá (Paxillus involutus (Batsch) Fr. 1838) je stopkovýtrusá houba z řádu hřibotvarých (Boletales). Roste velice hojně od června do listopadu, většinou ve větších skupinách, ve všech typech lesa či v sadech nebo zahradách. Má v mládí široce kuželovitý, později uprostřed vmáčklý až nálevkovitý klobouk o průměru až 150 mm. Zprvu je plstnatý, později olysávající a jeho barva může být zelenošedá, hnědočervená až žlutohnědá. Okraj klobouku je podvinutý. Lupeny jsou široce připojené až krátce sbíhavé, v mládí světle žluté, později rezavě hnědé. Třeň je válcovitý o výšce až 70 mm, žlutavý až rezavě žlutý. Dužnina je nažloutlá až oranžově žlutá a při poranění hnědne. Má příjemně kořeněnou vůni a nakysle svíravou chuť. Protože houba je acidofilní, tedy miluje kyselé půdy, její růst výrazně podpořily tzv. "kyselé deště" v druhé polovině 20. století.

V mykologické literatuře se uvádí, že prvou obětí této houby se stal v roce 1944 německý mykolog Julius Schäfer, který zemřel 17 dní po požití jídla z čechratky. I když se mi tuto informaci nepodařilo ověřit z důvěryhodných zdrojů. Pravdou je, že zatím se nepodařilo objevit v čechratce žádné jedovaté látky, ale otravy způsobené prokazatelně touto houbou v lékařské literatuře existují a dokonce i případy smrtelné (Winkelmann et al., 1982). První případy otrav přičítané čechratce podvinuté byly zaznamenány v Polsku a Německu (Grudziński a Januszewski, 1971; Sikorski et al., 1874; Lasota et al., 1976; Flammer a Gallen, 1983; Winkelmann et al., 1986; Olesen, 1991; Kohn a Mot´ovská, 1997). Otravy byly doprovázeny masivní hemolýzou (Deicher a Stangel, 1977; Flammer a Gallen, 1983) a akutním selháváním ledvin (Schmidt et al., 1971). Masivní hemolýza, kterou látky čechratky podvinuté vyvolají, vede k oběhovému šoku, k diseminované intravaskulární koagulaci a akutnímu selhání ledvin a respiračnímu selhání (Winkelmann et al., 1982). V posledních desetiletích bylo zjištěno, že čechratka podvinutá obsahuje nejedovatý antigen, který reaguje s obdobnými skupinami na povrchu červených krvinek, čímž dochází k jejich rozpadu a hemolýze, což vede těžkému poškození zdraví nebo úmrtí (Flammer a Gallen, 1983). Tímto antigenem je s největší pravděpodobností lektin o molekulové hmotnosti 28 kDa, složený ze čtyř identických podjednotek, který v houbě objevili a charakterizovali čínští autoři (). Podjednotky mají molekulovou hmotnost 7 kDa a jejich N-terminální aminokyselinová sekvence CTCAVFLNNTTVKS vykazuje jen nízkou úroveň podobnosti s dříve popsanými lektiny hub. Tento lektin s hemaglutinační aktivitou je snadno rozkládán teplem, je termolabilní. To vysvětluje, proč tepelně dobře upravené jídlo z čechratek nemusí být nebezpečné.

V roce 2002 byla publikována studie ruských autorů (Musselius et al., 2002), která sumarizovala výsledky otrav 38 pacientů, kteří byli léčeni na otravu čechratkou podvinutou (a černohuňatou). U 17 pacientů byla diagnostikována akutní gastroenteritida, u 13 středně závažná, u 6 závažná a u 2 extrémně závažná otrava. Léčba zahrnovala hepatotropní terapii; pacienti s akutním selháním ledvin byli léčeni hemodialýzou. Objevily se také funkční poruchy tenkého střeva. U 11 pacientů s adhezí v břišní dutině se vyvinul ileus. Dva pacienti zemřeli: muž ve věku 26 let po jídle smažených hub a žena ve věku 76 let s ileem s příznaky vícenásobné dysfunkce orgánů. Ostatní pacienti byli propuštěni z nemocnice v uspokojivém stavu.

Dva případy úmrtí po požití jídla připraveného z čechratky podvinuté byly popsány zcela nedávno pracovníky Ústavu soudního lékařství a Oddělení klinické toxikologie Univerzity v Mnichově (Stöver et al., 2019). Oba pacienti konzumovali čechratku podvinutou již dříve, ale údajně bez škodlivých účinků. Symptomy otravy se objevily 2-3 hodiny po poslední konzumaci, což vedlo k cirkulačnímu kolapsu, multiorgánovému selhání a smrti. Pitva prokázala, že příčinou smrti prvního pacienta (muž, 46 let) byla diseminovaná intravaskulární koagulace. Pacient zemřel pátý den po konzumaci houby. Druhým pacientem byla žena (32 let, chronická alkoholička s abúsem heroinu a hepatitidou typu C), která zemřela také pátý den po konzumaci houby na multiorgánové selhání, především selhání jater.

Autoři citované práce (Stöver et al., 2019) upozorňuji na to, že čechratky se stále konzumují, navzdory dřívějším zprávám o život ohrožující autoimunitní hemolytické anémii a že to není rozumné. Rád bych se k jejich upozornění připojil a varoval před čechratkou podvinutou všechny houbaře a to i ty, kteří ji v minulosti bez problémů konzumovali. Věřte mi, že riziko poškození zdraví je vysoké. U této houby platí, že "tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne".

Deicher H, Stangel W. [Acute immunohemolytic anemia following eating of Paxillus involutus]. Verh Dtsch Ges Inn Med. 1977; 83: 1606-1609. Article in German.

Flammer R, Gallen S. [Hemolysis in mushroom poisoning: facts and hypotheses].

Schweiz Med Wochenschr. 1983; 113(42): 1555-1561. Articled in German.

Grudziński W, Januszewski J. [Clinical diagnosis and treatment in cases of mushroom poisoning. (In the light of a mass poisoning with Amanita phalloides and Paxillus involutus)]. Pol Tyg Lek. 1971; 26(16): 597-599. Article in Polish.

Kohn R, Mot´ovská Z. [Mushroom poisoning--classification, symptoms and therapy]. Vnitr Lek. 1997; 43(4): 230-233. Slovak.

Lasota W, Rybarkiewicz G, Mlodecki H. [Studies on Paxillus involutus (Batsch Fr). 3. Peripheral blood picture of young white rats poisoned with dried Paxillus involutus]. Acta Pol Pharm. 1967; 24(1): 71-76. Article in Polish.

Olesen LL. [Poisoning with the brown roll-rim mushroom, Paxillus involutus].

Ugeskr Laeger. 1991; 153(6): 445. Article in Danish.

Schmidt J, Hartmann W, Würstlin A, Deicher H. [Acute kidney failure due to immunohemolytic anemia following consumption of the mushroom Paxillus involutus].

Dtsch Med Wochenschr. 1971; 96(28): 1188-1191. Article in German.

Sikorski M, Marciniak J, Gliniecka M. [Poisoning with Paxillus involutus]. Pol Tyg Lek. 1974; 29(27): 1165-1168. Article in Polish.

Stöver A, Haberl B, Helmreich C, Müller W, Musshoff F, Fels H, Graw M, Groth O. Fatal Immunohaemolysis after the Consumption of the Poison Pax Mushroom: A Focus on the Diagnosis of the Paxillus Syndrome with the Aid of Two Case Reports. Diagnostics (Basel). 2019; 9(4). pii: E130.

Winkelmann M, Borchard F, Stangel W, Grabensee B. [Fatal immunohaemolytic anaemia after eating the mushroom Paxillus involutus (author´s transl)]. Dtsch

Med Wochenschr. 1982; 107(31-32): 1190-1194. Article in German.

Winkelmann M, Stangel W, Schedel I, Grabensee B. Severe hemolysis caused by antibodies against the mushroom Paxillus involutus and its therapy by plasma exchange. Klin Wochenschr. 1986; 64(19): 935-938.