VáclavBurle

Nedávno publikované články na tomto blogu o ambroni západní (http://burle.blog.cz/1911/zvykackovy-strom-v-zameckem-parku-letovice) a ambroni východní (http://burle.blog.cz/1912/ambron-vychodni-v-botanicke-zahrade-masarykovy-univerzity) vzbudily zájem čtenářů o tyto exotické druhy dřevin. Pojďme si proto o ambroních povědět něco víc.

Ambroň (Liquidambar) je rod opadavých stromů či keřovitých stromků, které mají svůj domov v Severní a Střední Americe, v Malé Asii a v Číně. Dnes jsou ale rozšířeny po celém světě, jako okrasné stromy a keře, které na podzim dokážou zaujmout svými dekorativními vykrajovanými listy a jejich rychle se měnícími barvami. Zatímco květy ambroní jsou malé a nenápadné, zajímavým doplňkem jsou jejich plody. Jsou to menší, asi 3 cm velké, pichlavé kuličky. Ostny čerstvých plodů jsou relativně měkké a plody nejsou nebezpečné. Zralé plody však dřevnatí, a pokud na ně šlápnete bosou nohou, rozhodně to nebude nic příjemného. V některých oblastech Spojených států, kde rostou ambroně ve velkém množství, mají s pichlavými plody velké problémy. Z trávníku se špatně vyhrabávají a rotační sekačka si s nimi neporadí. Dokáže je však vymrštit a létající plody mohou poranit lidi i zvířata. Plody dokážou propíchnout i pneumatiku jízdního kola. Název rodu pochází z latinských slov liquidus, což znamená kapalina a ambar, což znamená jantar, protože oba druhy, o nichž je v tomto článku řeč, produkují vonnou pryskyřici.

Ambroň západní (Liquidambar styraciflua) je opadavý listnatý strom původem z tropů a subtropů. Pochází ze Střední (Guatemala, Belize, Salvador, Nikaragua, Honduras) a Severní Ameriky (jižní oblasti USA a Mexika). Je jediná z pěti známých druhů ambroní, která je schopna přežít ve středoevropském podnebí. Ambroň západní poskytuje těžké a lesklé dřevo s výraznou strukturou. Používá se k výrobě nábytku, bytových doplňku nebo obkladů a vyrábí se z něj také dýha. Poškozená dřevina produkuje z poraněného místa hustou, žlutavou pryskyřici, která na vzduchu tuhne a získává podobu jantaru. Tato hmota nazývaná styraxový balzám nebo latex, se získává účelovým nařezáváním kůry nebo extrakci z lýka. Pryskyřice se již od předkolumbovských dob používá v léčitelství při odstraňování řady zdravotních obtíží a uplatnění v medicíně má dodnes (Mancarz et al., 2019). Evropané se o léčivých schopnostech styraxového balzámu dověděli za spisů španělského lékaře a průzkumníka Nového světa Francisco Hernandéze. Ten tvrdil, že balzám je účinný při léčbě kapavky a záškrtu, poskytuje úlevu od bolesti a zlepšuje spánek. Jeden z nejslavnějších španělských conquistadorů, Hernando Cortéz, byl překvapen zvláštní vůní tabáku z dýmky, kterou mu nabídl aztécký císař Montezuma II. Ta byla způsobena přídavkem styraxového balzámu. Ani přátelské vykouření dýmky však neodradilo Cortéze, aby za přispění Montezumových nepřátel, aztéckou říši v roce 1521 zcela rozvrátil. Není bez zajímavosti, že styraxový balzám byla surovina, která se jako první používala pro výrobu žvýkaček. Z kůry a kořenů se dodnes vaří čaje proti průjmu a úplavici. Využívá se také v kosmetice a parfumerii.

Ambroň východní (Liquidambar orientalis) je opadavý strom, který ve své domovině dosahuje výšky až 30 m. Pochází z Malé Asie a dnes roste v lužních lesích a na březích řek Blízkého východu (Řecko, Turecko). Největší počet těchto stromů roste v Turecku. V minulosti se dřevo stromů hojně využívalo pro stavební účely, což vedlo k nekontrolovanému kácení a ohrožení druhu. I když došlo ke značnému úbytku této dřeviny, zdá se, že současné zákony zabránily jejímu úplnému zničení v přírodě. Poraněná kůra stromu roní vonnou, nažloutlou pryskyřici. Ta se získává cíleným poraněním kůry nebo poražením stromu. Na vzduchu pryskyřice tvrdne, teplem opět měkne. Pryskyřice se nazývá "storax" (Balsam Storax, Liquid Storax), má antibakteriální, antiseptické a protizánětlivé účinky a hojně se používá v tradiční medicíně. Zevně slouží k léčbě ran, vředů a svrabu, vnitřně se jí léčí křeče, nemoci srdce, rakovina i následky mrtvice. Její těkavé látky se inhalují při kašli. Pryskyřice se používá také v kosmetice, kde stabilizuje vůně v parfémech i mýdlech. Její zvláštní vůně nachází uplatnění i při výrobě cukrovinek. Při náboženských obřadech je spalována jako náhrada kadidla.

Nové perspektivy využití ambroní. Ambroň východní byla ve východní medicíně využívána, mimo jiné, k léčení stavů po mrtvici. Protože mrtvice je v současné době druhou hlavní příčinou smrti a hlavní příčinou dlouhodobého postižení na světě, existuje naléhavá potřeba vyvinout strategií k omezení poškození, ke kterému dochází v prvých hodinách a dnech po mrtvici. Storax, přírodní pryskyřice získávaná z Liquidambar orientalis Mill, byl používán k léčbě akutní mrtvice v tradiční čínské medicíně po mnoho staletí, ale trvalo dlouho, než se moderní medicína odhodlala jeho účinnost v této indikaci ověřit. Zatím existují jen skromné preklinické studie (Jeon et al., 2011), ale ty prokazují, že storax má neuroprotektivní účinky u cerebrovaskulárních chorob a je perspektivním léčivem neurodegenerativních nemocí. Experimentální výsledky ukázaly, že storax zmírnil expresi zánětlivých cytokinů a chránil poškozené kortikální astrocyty (Zhang et al., 2019).

Extrakcí superkritickým oxidem uhličitým byly z ambroní získány četné polyfenolické látky, které pro své antioxidační účinky představují zajímavé substance s medicinálním využitím (Scheuba et al., 2017). Nadějnou antibakteriální aktivitu jeví jeden z isorugosinů, ellagitaninových oligomerů, které se dají extrahovat z čerstvých listů rostliny. Isorugosin A vykazuje nejsilnější antibakteriální aktivitu proti methicilin-rezistentnímu kmenu Staphylococcus aureus (MRSA), který patří mezi nebezpečné původce nosokomiálních nákaz (Shinosdzu et al., 2017).

Jeon S, Bose S, Hur J, Jun K, Kim YK, Cho KS, Koo BS. A modified formulation of Chinese traditional medicine improves memory impairment and reduces Aβ level in the Tg-APPswe/PS1dE9 mouse model of Alzheimer´s disease. J Ethnopharmacol. 2011; 137(1): 783-789.

Mancarz GFF, Laba LC, da Silva ECP, Prado MRM, de Souza LM, de Souza D, Nakashima T, Mello RG. Liquidambar styraciflua L.: A new potential source for therapeutic uses. J Pharm Biomed Anal. 2019; 174: 422-431.

Shimozu Y, Kuroda T, Tsuchiya T, Hatano T. Structures and Antibacterial Properties of Isorugosins H-J, Oligomeric Ellagitannins from Liquidambar formosana with Characteristic Bridging Groups between Sugar Moieties. J Nat Prod. 2017; 80(10): 2723-2733.

Scheuba J, Wronski VK, Rollinger JM, Grienke U. Fast and Green - CO2 Based Extraction, Isolation, and Quantification of Phenolic Styrax Constituents. Planta Med. 2017; 83(12-13): 1068-1075.

Zhang M, Ma Y, Chai L, Mao H, Zhang J, Fan X. Storax Protected Oxygen-Glucose Deprivation/Reoxygenation Induced Primary Astrocyte Injury by Inhibiting NF-κB Activation in vitro. Front Pharmacol. 2019; 9: 1527.